Tajemství plavané – Bolo nebo Match ?

Pro začátečníky dvě magická slůvka, pro zasvěcené nebo závodníky naprosto běžný hovorový obrat. Vysvětlit rozdíl, způsob použití, materiály, délky, gramáže,  možnosti, montáže,  využití v praxi… by určitě vydalo na slušnou knížku. Bohužel mám na to jen pár řádků a tak se pokusím o co „nejsrozumitelnější“ vysvětlení jasné jak závodníkům, tak začátečníkům.
Mluvit budeme o prutech nejběžněji používaných při lovu ryb udicí se splávkem a  navijákem.
Bolo, bolonésa, boloněza,bolognese je teleskopický prut většinou s vysoce modulovaného grafitu(ale i kompozic,směsí a jiných materiálů) o různých délkách pohybující se mezi 3 – 9 metry (ale jsou i kratší a delší vyjímky) s různou gramáží(nosností). Stručně řečeno.
Když tuto větu rozvinu: čím více je prut z kvalitnějších  materiálů, různě omotaných (zpevněných) např. kevlarovou punčoškou nebo motaných ve dvou a více vrstvách grafitu(nebo jiného materiálu), různě odlehčených např. boronem, s co největším počtem kvalitních sic oček (aby se při náhozu a dešti nelepil vlasec) s kvalitní rukojeti např. ze španělského korku, tím je prut dražší.
Na trhu se dá sehnat slušná „šestka“ kolem dvou tisíc, ale taky třeba za šest.
Match, mačka, mačovka, třídilka,odhoz, dělička je prut složený nejčastěji ze tří dílů, které nejsou teleskopické a při montáži se do sebe jednoduše zasunou,  Jsou velmi hustě osázené kvalitními sic očky v délkách  3,60m, 3,90m, 4,20m a 4,50m ( zase jsou kratší a delší vyjímky). Jejich přepravní délka je většinou celková délka děleno třemi.
Opět platí z jakého materiálu je prut, osázený jakými očky, v jakém počtu, jak hustě za sebou a jak je prut těžký a jakou zátěž snese – od toho se odvíjí jeho cena.
Na trhu se dá sehnat slušná „mačka“ od patnácti stovek ale i třeba za deset tisíc.
 Velmi zjednodušeně řečeno – rozdíl mezi match a bolo je hlavně dělička – teleskop a jejich použití.
Boloňky využíváme nejčastěji při lovu na řekách, v proudech, ve větších hloubkách, nebo kde lovíme dál od břehu a jejich největší výhoda je, že zvednutím např. sedmimetrového prutu kolmo nahoru neleží vlasec na vodě, ale máme naprostý kontakt se splávkem, který můžeme různě nadržovat a pracovat s ním. Při použití kratšího prutu na stejné vodě se nám vlasec položí na vodu, udělá takzvaný „pytel“ a jednak nám splávek bere proud a díky tomu nemáme okamžitý kontakt se splávkem, čímž při záběru jde zásek do vody a tím dojde k určitému prodlení, které stačí na „prošvihnutí“ záběru a jednak se splávek přibližuje stále blíž a blíž ke břehu, čímž se dostane z námi zakrmeného místa, nebo místa, kde jsme se rozhodli lovit. Další výhoda je, že můžeme použít pevný splávek i ve větších hloubkách, tedy podle délky prutu, jaký jsme zvolili. Samozřejmě nikde není podmínka, že se tímto prutem nedá chytat na stojatých vodách, ale je to méně obvyklé.
Mačovky většinou používáme na stojatých vodách, rybnících, přehradách. Jejich nejčastější využití je při lovu s waglery – „anglány“ (splávky, které jsou průběžné) a loví se s  nimi i ve větších hloubkách takzvaným propadem.(předvážený splávek, zátěž je většinou minimální, třeba pouze obratlíček).  Na řekách je používáme pokud lovíme blíž u břehu, nebo pokud je velmi malý proud, aby pokud možno leželo co nejméně vlasce na vodě. Dělají se i takzvané kaprové speciály,(například do velmi zarostlých partií stulíky a podobně), které snesou i silnější vlasec nebo šnůrku, kdy odhodit 30g „anglána“ 80 metrů není žádný problém.
 Jejich specifikum je i třeba při chytání ve větru a velkých vlnách. Nahodíme a po náhozu ponoříme první třetinu prutu pod hladinu(pokud to je možné), kde pár otočkami navijáku srovnáme kontakt se splávkem(utopíme vlasec) a díky tomu, že je vlasec prakticky celý pod vodou, nemá vítr, vlny a případné plavající listy, klacky a podobně žádný vliv na náš vlasec.Jen je potřeba pečlivě natrénovat zásek.
 Každý, kdo si takový proutek chce pořídit, si musí v hlavě srovnat pár maličkostí. Rybolov s oběma proutky je nezapomenutelný zážitek a pokud není zábrana finanční hotovost, a dotyčný to s plavanou myslí upřímně, doporučuji koupit bolo kolem 6-7 metrů se zátěží 15 - 20 g, střední třídu cenově kolem 2 tisíc a match 4,20 specielně na anglány se zátěží 30g kolem tří tisíc. V té chvíli je tato kombinace vhodná na 90% našich rybníků, přehrad a řek.
 Při koupi pouze jednoho plavačkového prutu se řídíme hlavně : prostředím, kde hodláme lovit ( zarostlé pobřežní partie, stromy podle vody,  překážky…) tam nemáme šanci s delšími pruty a podle toho volíme typ a případně délku prutu. Pokud chceme spíše univerzálnější proutek na veškeré bílé ryby a případně kapříka, a chceme k vodě jezdit např.na kole, tedy rozhoduje přepravní délka, volíme bolo kolem pěti metrů. Jestli-že chceme spíš universálnější proutek, lovíme více na rybnících a občas na řekách, volíme match 3,90 nebo 4,20 s gramáží kolem 20-25g. Pokud potřebujeme proutek spíš na kapra, nebo větší ryby, jako jsou amuři, tolstolobik a podobně, volíme i podle toho zátěž prutu mezi 20 – 50g.
 Další věci, které rozhodují o koupi prutu dříve, než jejich cena je jak je proutek těžký, tedy z jakého je materiálu. Přece jenom oproti jiným rybolovným způsobům při lovu na plavačku držíme téměř vždy prut v ruce a tak nás jeho váha dosti zajímá. Dále si všímáme počtu a hustotě ( případně odstavení)oček, aby se vlasec nelepil a rukojeti, volíme raději korek. Při plavané je běžné, že konec prutu je stále „umatlaný“ od krmení a tak po skončení rybolovu není žádný problém opláchnout korek ve vodě. A v neposlední řadě nás zajímá, zda funguje servis na námi zvolenou značku. Tady bych se přikláněl ke známějším značkám, kde je jakási záruka oproti naprosto neznámé.
 Určitě se vyplatí navštívit plavačkovou speciálku, kde vám jistě velmi ochotně poradí a nebo si s sebou vzít do obchodu zkušenějšího kamaráda.
 Při výběru držím palce.
                                                                         JO