01
01
02
02
03
03
04
04

Pokračováni výpravy na westcoast- zlatí úhoři??


Výlet pokračoval už v poklidnějším duchu, kdy po chvíli odpočinku po zpětně tůře k autu, jsem  kromě myšlenky na nový podběrák nahlížel zvědavě do mapy , abych vytipoval pěkné místo na večerní lov úhořů.Nesmysl, pochopitelně, v mapách to jistě není.Leč bylo potřeba zvážit, jak daleko se vydat, abych ráno byl zase připraven načechrat ploutve pstruhům, tentokráte na druhé straně údolí, kde teče ještě jedna řeka, jenž je trošku větší a jistě také má rybáři co nabídnout.
Nakonec jsem mapu zavřel a rozjel jsem se zpět směrem k pobřeží, s tím , že až uvidím " dobrej timpl", tak tam prostě zůstanu a uvidím.
Takové místo jsem našel asi po deseti kilometrech, kde se z Jackson River odděluje drobná větev a napájí nedaleké Lake Ellery.Přístup k vodě byl slušný, auto 10 m od vody, což je v dešti vždy poměrně " handy", voda temna , větví na dně tak akorát...tak jsem zůstal.Ovčí ledviny a játra , jež jsem v plastikové piksli vozil a "uzrával v aute" se už těšily na lázeň, takže jsem jich hrstku nakrájel na kostičky a  protože bylo ještě brzy a světlo, tak jsem je jen tak z mostu pohodil na dno a u kávičky a cigárka pozoroval co se bude dít.Nečekal jsem nic, ale jak jsem psal výše , bylo ještě brzy.Namazav se repetentem, vzpomněl jsem si na trošku vína v krabici  co mi teplá v autě,  věda, že už nikam nepojedu jsem si pro něj zašel, abych promázl i oba své mozkové závity.Po prvním doušku vina se začalo pohybovat dno kolem kostiček jater a ledvin, stejně tak jako se tyto začaly ztrácet."Neměl jsem to víno....",říkal jsem si v duchu....., ale povstal jsem abych se na tu divnou záležitost podíval a nestačil jsem se divit.Kolem návnady, která na dně ještě neležela snad ani 15 minut se pohybovalo klubko úhořů...zvolna připlouvali další a vždy po ataku návnady se zalesklo jejich žlutavé břicho, a cár návnady hltavě mizejíc v jejich útrobách.Hurá do nich...jsou tady a je jich mooooc!
Usadil jsem se na termobox, jenž jsem předtím vyprázdnil, nachystal jsem si asi 50 velkých háčků, dvě udice, asi dvacet olůvek a poprvé nahodil ještě před setměním....tzn. něco kolem desáté(22) hodiny.První záběr přišel asi za čtvrt hodiny, poté co jsem znovu zavnadil drobnými kousky ledviny.Šup s úhořem do termoboxu, přisednout vÍko, potáhnout vlasec jak nejvíc to půjde a uříznout.Navázat nový háček, napíchnout návnadu a šup s tím zase do vody.Vyndávat háček  úhoři z tlamy nebylo možné...nebyly dost velké...poučení pro příště.
Záběry přicházely v  minutových intervalech , chytat na dvě udice nemožné, takže jedna neustále zůstávala nahozená, zatímco jsem jednou rukou vytahoval úhoře a druhou navazoval háček...víno, cigarety zůstávaly nedotčené celou dobu.  Čelovku jsem nevypnul dokud jsem nevypotřeboval všechny háčky a veškerou návnadu a ti co mě znají z ryb vědí, že nejsem žádna světluška, a že svítím , jen když je to nezbytně nutné.
Chytil jsem jich tu noc, střízlivým odhadem asi šedesát, všechno kolem 50- 90 cm , Několik se jich osvobodilo u břehu, jimž jsem za to byl v podstatě vděčný, spousty jsem jich pustil i když v nich zůstal háček, další hejno prchlo přímo z termoboxu, když při pokus umístit dovnitř dalšího nešťastníka dva tři šťastlivci pláchli.
Odnesl jsem si jich plný termobox a těšil jsem se jak je s přáteli vyudíme na novoroční oslavě.(Pro závistivce a šťouraly...úhoři zde nemají ani míru ani bag limit)
Všechny tyto" jedlé kusy" bych však vyměnil za jednoho monstrozního profesora, jenž mi bohužel upadl těsně u břehu, kdy jsem znuděn neustále stejným schématem automaticky a nepříliš ostražitě tahal rybu za rybou, podcenil sílu OPRAVDU velkého úhoře.Možná byl stejně dlouhej jako jsem já vysokej (184) a tloušťkou k PET lahvi určitě neměl daleko.Upřímně řečeno mi moc šancí nedal a moje vybaveni na takového obra stejně nestačilo....ale vím o něm....snad se ho podaří lapit a vyfotit.Uvidíme v některé z dalších kapitol.
Unaven a spokojen jsem přelepil termobox páskou, sklidil všechno náčiní a už v temné noci jsem si konečně vychutnal Sauvignon z krabice...aspoň zatím vychladl.
Až jsem vychládl i já začlo pršet, tak rychle do spacáku ať se zítra můžu zase prodrat buší na nějaká další místa.

                                                                          Toman