01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11

Vánoční výprava na Westcoast - pstruzi

Vánoční shon a následných několik volných dnů  bylo ideální příležitostí k tomu, abych nabalil Landcruisera a odjel někam daleko od všeho toho tetelivého štěstí a užil si pořádně rybaření v nerušené buši.Volba padla na Westcoast, resp. jižní cast tohoto úchvatného pobřeží, kde jsem po několika konzultacích se spolupracovníky rangery našel ty pravé řeky pro mušku i přívlač.....zatím jen na mapě.Příslibem dobrých úlovků byla především nedostupnost vybraných revírů, což mou zvědavost ještě potencovalo.
Nabalit všechno potřebné pro pár dní v buši a vzhůru dolů.Ze všech potřebných věcí uvádím především repelent, všudypřítomné mušky a navečer pak moskyti dokážou z jinak podařeného výletu udělat peklo na zemi.Vzdálenost z Alexandry, kde v současné době působím , je zhruba něco kolem tři set kilometrů, takže dobrou muziku do auta,  kafe a jede se.
Cesta ubíhala a scenerie suchého Centralniho Otaga se pozvolna přes horské masivy Jižních Alp a obří jezera Wanaka a Hawea měnila v bujarou zeleň věčně dešti zmáčeného západního pobřeží.Doporučuji cestovat ještě za světla ať si vychutnáte nádherné scenérie.Budete-li zastavovat, což také doporučuji, už za jezerem Hawea určitě před vystoupením z auta aplikujte repelent.
Navečer jsem dorazil na pobřeží a po malé pauze na Haast Beach, kde jsem si vychutnal západ slunce nad Pacifikem jsem pokračoval na cestě do buše.Na místo samé jsem dorazil okolo jedenácté.Věděl jsem , že mě ráno čeká ještě dlouhá cesta s batohem na ta správná místa, takže jsem si rychle v aute ustlal, abych mohl brzy ráno vyrazit.
To se také stalo, a po raní kávě a cigárku jsem si vyšlápl.....nedalo mi to a šel jsem podél břehu a už cestou jsem to" zkoušel" na všech místech co jen trošku "smrděly" rybou.Úspěch se však podle očekávání nedostavil.Po asi 4 hodinách trápení, kdy jsem neměl ani ťuk do mouchy se konečně začala objevovat klidnější a hlubší místa, která Vás nutí k neustale se opakující myšlence, kterou znají všichni rybáři a tou je ono známé, " kde jinde už ta ryba má být, když není tady??"Mírná nervozita z neúspěchu v potencionálně úspěšné vodě, gradovala s příchodem větru jenž znemožňoval muškaření a předznamenával déšť.Mohl jsem si oči vyblikat, ale kromě toho, že jsem doposud nic nechytl, jsem dokonce nezahlédl ani ploutev přestože , nebo možná právě proto, že voda byla křišťálově čistá.Sedl jsem si na břeh, přezbrojil na přívlač , dal si cigárko a opět se vrhnul do proudu.Za několik minut přišel nevýrazný tupý úder do prutu a já na vzdálenost asi deseti metrů uviděl pstruha co si to žene směrem ke mě a z tlamy mu trčí můj wobbler.Bojoval srdnatě asi 15 minut, ale jeho snaha byla marná.Měl 67 cm, a byl nádherně zbarvený...prostě potočák jak má být.
Po tomto excitujícím zážitku jsem překalibroval oči na velikost tohoto pstruha a najednou se ve vodě začalo objevovat množství podobných bratrů.Znáte možná ten pocit, kdy hledáte ve vodě něco co má konkrétní kontury a ostatní nevidíte, až poté co prozřete se nestačíte divit.Navíc pstruzi téhle velikosti se nepohybuji zbrkle a trhavě jak jsme zvyklí, ale prostě rozvážně a obezřetně pomalu křížují svůj revír.Strávil jsem poté spoustu času prostým pozorováním a monitorováním další části toku, aniž bych chytal.Místa na která nebylo nevidět jsem několikrát prohodil třpytkou a velmi často jsem vylákal na světlo " pana domácího" jenž rozvážně následoval třpytku.Vím o nich....zítra snad nebude foukat a muška bude to pravé.Pomalu jsem se vydal na cestu zpět.Cestou jsem ještě vyloupl jednoho potočáka 45 cm, ale toho jsem bral už jenom jako bonus.
Druhý den se počasí skutečně vyvedlo.Ráno jsem se vydal přímo na místa , která jsem včera vytipoval a za hodinku po probuzení jsem namočil první mušku.Asi 50 metru po směru toku od místa včerejšího úspěchu jsem zaznamenal první záběr, boj byl ještě o něco intenzivnější než včera, a hlavně zajímavější, protože s muškařským proutkem má  vždy ryba větší šanci a rybář větší starosti.Poté co se mi podařilo pstruha totálně vyčerpat( mimochodem já jsem byl taky), kdy už jen bezmocně ležel na hladině a já si vychutnával pohled na jeho dokonalé tělo jsem se jej snažil vtěsnat do svého podběráku, což prostě nebylo možné a po několika neúspěšných pokusech jsem si tuhle kapitální rybu prostě vypnul a osvobozené monstrum zmateně zmizelo pod břehem.Musel jsem se smát.Nebyl jsem z toho ani nějak znechucen,  ale nakonec přemoženej už stejně byl a stejně bych ho pustil, jen mi bylo líto, že jsem si neudělal fotku.
Po cigárku na břehu a několika stovkách metrů po toku jsem narazil na hlubokou tůň, v níž prostě musel být kapitální kus....byl jsem si tím jistej....Foukalo, tak jsem opět přezbrojil na přívlač a vyhrál hluboko potápivý wobbler potočák.Táhl jsem ho příčně přítokem do téhle tůně a v těsném závěsu za nim se objevil krasavec možná tak 70 cm.Bohužel nezabral.Druhý nához byl středem tůně a znovu se opakovalo pouze drobné tupé cuknutí a byl tam, Boj byl dlouhý a urputný, pstruh byl zatím největší jakého jsem viděl, měl dobrých 80 cm.Když se tahle Lochneska snažila zbavit wobblera a zběsile vymetala dno tůně, objevovalo se okolo několik oněco menších, ale pořád stejně monstrozních a zmatených pstruhů, takže jsem místy ani nevěděl , který z nich je na druhém konci vlasce.Utahat pstruha této velikosti bylo docela pracné,ale pohled na odevzdané tělo na hladině byl dobrou satisfakci za ztuhlé svaly pravé ruky.Bohužel to byl také poslední pohled na tohoto pána tůně, protože se opakovala historie s podběrákem.Znáte jistě ten pocit, kdy se snažíte podebrat zezadu, s tím on nesouhlasí....tak zepředu.....hlavně ať je ho tam aspoň část a pak rychle z vody...
a pak najednou povolí tah vlasce a už jen pozorujete klidně stojící rybu těsně před vámi a víte , že už nemáte šanci ji zastavit.Po několika sekundách pánovi tůně došlo, že mu nic nebrání v úniku a zmizel.....catch ya later, řekl jsem si lakonicky, ale musím říct, že jsem se už nesmál a trošku jsem byl zahořklej.Přece jen by to byla krásná fotka...bugger!
Ten den jsem se už radši vrátil k autu, protože jsem se ještě navečer chtěl věnovat úhořům.A navíc si musím koupit větší podběrák.

                                                                       Toman