Krmení je umění

Nedávno jsem se na netu dočetl, že o feederu snad bylo napsáno vše. A pro začátečníky i pokročilé už nelze přinést žádnou novou informaci.  Tak se zkusím vrátit k samotnému jádru feederového chytání – krmení. Většina z vás si řekne, že různých článků,od známých plavačkářů a feederařů, tu bylo dost a v podstatě pořád jedno  a to samé. Ale mezi krmením v plavané a ve feederu jsou tři zásadní rozdíly.

První rozdíl je v cílové rybě. Drtivá většina plavačkových krmení je stavěna (jakhrubostí, tak složením) na bílou rybu o střední velikosti cca 20 - 30cm. Feederové krmení je naopak hrubší a pro cílovou rybu nad 0.5 kg podstatně lépe přijatelnější. Proto, když jdeme feederovat, tak s krmením určeným na lov feederem – na štiku taky nechodíme s pařeným rohlíkem.

Druhý hlavní rozdíl v krmení mezi plavanou a feederem je v tom, že při plavané jsme omezeni dosažitelnosti náčiní a tudíž rybu z okolí se snažíme stáhnout do místa,kde jsme schopni nahodit a zdolat ji. Naopak u feederu si toto místo můžeme vybrat i několik desítek metrů od břehu tak, aby vyhovovalo nám i rybě (nedaleko spadlého stromu, u rákosí atd). A navíc spotřeba krmení u tohoto způsobu a se stejným výsledkem, je pouze třetinová. Dá rozum, že když chceme chytat bílou rybu ve vzdálenosti do 10m, tak si vezmeme bič nebo boloňku a ne feederovou udici.

Třetí rozdílný faktor je velikost krmného místa. U plavané využíváme možnost vedení nástrahy ve sloupci nade dnem, nebo v krajích okolo krmení. U feederu jsme odkázaní na co nejpřesnější krmení, jelikož koncová sestava musí být fixována  na dně. Zároveň musíme použít krmení s velmi malým podílem vzlínavých částic, protože chytání s feederem ve sloupci je velmi omezené.

Při chytání na větší vzdálenosti mám jednoduchou pomůcku k dosažení co nejpřesnějších náhozů. První nához směřuji přesně do místa kde chci chytat, cívku nepřeklapuji, ale sundám ji z navijáku a ze zadu přetáhnu přez vlasec gumičku širokou

5 – 7 mm. Vlasec normálně přez tuto gumičku přemotám a příští nához je zbržděn přesně v místě prvního. Při došponování vlasce vznikne i dostatečná rezerva pro proklouznutí brzdy při záseku. Pokud ryba vyvine větší tah není problém, vlasec se z pod

gumičky poměrně lehce uvolňuje, takže brzda dál zůstává funkční. Potom samozřejmě musíme vlasec, který ryba vymotala, namotat zpět pod gumičku. 

Při přípravě krmení u nás převládá jeden zažitý mýtus. „ Krmení postupně navlhčujeme a přesíváme a dostáváme do něj co nejvíce vzduchu“. Toto je pravda , ale neplatí univerzálně. Pokud se tohoto pravidla držíte na hluboké tažné vodě, tak velmi spolehlivě krmíte sousedovi o 20 m dál po proudu. Na tyto vody mám naprosto jednoduchýrecept. Při použití dnes už klasického feederového krmení Lastia Feeder užívám podobný postup jako u míchání sádry. Do kbelíku dám jeden díl vody a na ni nasypu dva díly krmení, promíchám a ihned z této hmoty udělám krmné koule. Tato krmení od Lastie mají specifické vlastnosti. Je to směs ochucených biscuitů s anglickou vločkou a to vše tepelně upravené na téměř nulovou vlhkost. Při postupném navlhčování může tato směs až 4 krát zvětšit svůj objem. A pokud použijeme už zmiňovaného „sádrového“míchání dosáhneme toho, že částice krmení se jen povrchově naleptají (velmi dobře drží u sebe) svůj objem zvětší na maximum až na dně a z krmné koule postupně odpadávají. Tímto máme krmné místo i v tažné vodě poměrně malé a přesné.Toto lze použít i při krmení ve větších hloubkách, aby se nám netvořil tzv. krmný kužel. 

Naopak při lovu na stojatých mělkých vodách s nepevným dnem, směsi od Lastie obohatím anglickou vločkou, nebo i praženým kukuřičným šrotem. Vlhčení provádím jen pomocí rozprašovače, dokud nedosáhnu maximálního zvětšení jednotlivých částic – může to trvat i několik desítek minut. Rozpadnutí krmné koule pak trvá čtvrtinu času, než při přípravě pro tažné hluboké vody.  A to vše lze udělat z jednoho druhu krmné směsi.       

Na sérii obrázků máme výsledné rozdíly v rozpadání se u přípravy na hluboké a tažné vody(vlevo) a na mělké vody(na pravo). Vše mícháno z jednoho balení Lastia feeder – arašída.

Palo