Ryby v řekách a jezerech 1.

Na Novem Zélandu v řekách a jezerech nežijí jen pstruzi a úhoři, jak si mnozí myslí, ale rozhodně patří k rybám nejčastěji chytaným a nejvýše ceněným. Kromě tří druhů úhoře a tří druhů pstruha, patří k častým úlovkům také okoun. Méně častý a na jižním ostrově nevídaný je kapitální úlovek lína či jednoho druhu cejna.V drobných říčkách  a jezerech je také osádka drobných ryb jako jsou různé druhy hrouzkům podobných ryb. Podrobný seznam veškeré sladkovodní rybí osádky najdete na konci teto kapitoly.
Pokud se, ale zaměříme na ryby lovené, pak jistě budou mít hlavní slovo kapitální úlovky pstruha potočního (brown trout) a duhového (rainbow). Z úhořů jsou to  Novozélandský dlouhoploutvý (long-fin eel) a krátkoploutvý (short-fin eel) a v nejsevernější části západního pobřeží Severního ostrova ještě také Australsky long-fin eel. Největší, nejstarší a nejtěžší z těchto tří je NZ dlouhoploutvý, který se vyskytuje ve všech čistých, nebo čistějších vodách NZ, dožívá se až sta let a dorůstá velikosti do 2 metrů, kdy jeho váha potom může činit i 25 kg. Těchto trofejních exemplářů se ročně nechytí mnoho, ale každý rok se některého z těchto obrů podaří ulovit a nafotit.
Běžně chytná velikost úhořů, je na evropské poměry rekordní, takže si jistě přijdete na své. Osobně jsem zde nachytal několik stovek úhořů, a rekordní kus mel 8 kg - ovšem to byl jeden z mála chycených long-finů, valnou část mých úlovků, hlavně především , kvůli výběru místa, tvořila plejáda short-finů, v průměrné váze 1,5 – 3,5kg. Samozřejmě, že se podaří chytit i evropsky průměrný uhoř, ale těchto “nezvaných” úlovků se lze zbavit vhodnou volbou nástrahy.
Pro muškaře mám dobrou zprávu- ano i na nymfy se zde dají chytat úhoři. Nepočítejte vsak s trofejními kusy. Dokonce se podařilo chytit poměrně slušného long-fina na suchou mušku z hladiny. To je, ale nanejvýš raritní úlovek a rozhodne nepatří k běžným.
Obecně populace v řekách a jezerech je nabita dravými rybami, takže potravní konkurence zejména v případě snížené aktivity hmyzu nám pomáhá k těmto raritním úlovkům.
Nejčastěji používanou metodou lovu, je lov na položenou na nástrahy různého živočišného původu.V podstatě se dá říct, že nemusíte být nikterak zvláště vybaveni, stačí jenom vědět kam položit a nebát se použít silnější vlasec. Barbarství typu položit a ráno se stavit pro úlovek, je odsouzeníhodne a rozhodně jej zde nepraktikujte.
Úhoři se zde nepovažují za příliš chutnou rybu, zejména short-fin, z měkčích vod dokáže být špatně připraveny opravdu nechutný, ale  lze jej připravit i velmi chutně a nemusí se nutně udit. Samozřejmě, že pokud si chcete dopřát tento kulinářský zážitek a připravit si úhoře, prosím odneste si od vody jen tolik, kolik jste schopni sami zkonzumovat, a rozhodně větší exempláře vracejte vodě, často jsou totiž starší než vy.
Co se uhoří týče, není jednoduché doporučit revír, protože jsou opravdu všude a nezřídkakdy se podaří i v nenápadné říčce kapitální úlovek.Pokud, ale opravdu pasete po obrech s dlouhými ploutvemi, musíte zřejmě na Westcoast.
Není dokonce jednoduché poradit, kdy na ně, často jsou denní úlovky lepší, než noční. Myslím, ze bude nejlepší se orientovat podle počasí a teploty vody. Uhoř má teplo rád a takový letní podvečer, je asi to pravé. I když zrovna včera jsem na Taieri river, vytáhl dva long-finy ve 3.p.m a to je nastupující zima a venku 10 stupňů.
Proste -s úhoři na Novem Zélandu se jistě nějak domluvíte a jestli je budete opatrně pouštět zpět a manipulovat s nimi šetrně, jístě se vám pak odvděčí.

Pohled, kdy se v po skupinách vyhřívají na mělčinách u břehu a elegantně mizí v hlubinách je přece neodolatelný.