01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18

S feederem u klokanů IV. na rybách u Kiwi

                                                       V dnešní části putování s feederem na jižní polokouli se podíváme na Nový Zéland ,který nám přiblíží náš krajan Tomáš alias Toman-Kiwi .Tomáš žije v jižní části ostrova Nový Zéland a je to rybář tělem i duší.Já osobně Tomášovi závidím panenskou krajinu Nového Zélandu ,čisté řeky plné ryb a hlavně žádné hady.Je fakt moc uvolňující se prodírat tiše křovím kolem vody a nemyslet na to co Vás chce zrovna teď kousnout.Tomáš Vás dnes provede po Novém Zélandu a věřím že  se budete cítit  jako tit tak jako byste byli spolu s Tomanem na rybách v zemi Mauru a kiwiho.(viz.Foto č.1)

NOVÝ ZÉLAND

Přítel Širda, mě požádal, abych se s Vámi podělil o několik postřehů z rybařeni na Novém Zélandu.Rád tak činím, i přesto, že je nemožné popsat, byt v několika článcích vše co je schopno ocenit rybářské srdce a uzřít rybářovo pozorné oko.
Začneme tedy od vod.nenapadá mě žádna vodní plocha či tok jehož vzorek by jste na NZ nenašli.Moře, obrovské řeky,velké řeky,střední řeky,malé řeky,dravé potoky,line potoky,obrovská hluboká jezera,střední jezera,malá jezera, rybníky( všechny většinou slouží jako zásobárny vody pro zavlažovaní) atd.Stejně tak jak si můžete vybrat sílu toku řeky, či velikost jezera, můžete volit i jeho barvu, od tmavě (ty já velmi rad), až po tyrkysově modré.Barvy se samozřejmě následně projevují, nejen ve zbarveni jednotlivých druhů lososovitých ryb, ale i v jejich vzájemném početním zastoupení.Dalším typickým rysem NZ, je neuvěřitelná variabilita podnebí na relativně malém území, takže můžete chytat ryby pomalu v subtropické oblasti a v okamžiku, kdy se Vám zasteskne po horské říčce na úpatí alp, můžete již ten stejný den muškařit a merit sily s trofejním duhákem s kulichem a rukavicemi na rukách.
S rybí osádkou již to tak slavné není, alespoň co se druhové pestrosti týče.Počínaje oceánem, který je pro spousty ryb již dost studený, zejména v jižní části jižního ostrova, takže se zde můžete setkat nejčastěji s malými žraloky,barakudami a treskami.V této oblasti však nejsem příliš kován, takže mluvím jen ze zkušenosti několika málo rybářských výprav na malé lodi s níž jsme se nemohli pouštět příliš daleko na otevřený oceán.Snad ještě bude příležitost kapitolu mořského rybolovu více rozepsat, pro tentokrát bych toto téma radši opustil.
Co se sladké vody týče, tak tady se již pouštím na pevnější led a mohu si dovolit ji více rozebrat.Mému srdci pstruhaře se NZ jeví jako bezkonkurenční země zejména s přihlédnutím na kvalitu rybí osádky.Opravdu NZ je zemi kvalitní sportovní ryby, nevyjímaje trofejní exempláře především Pstruha potočního ( Brown Trout) ,lososa (Salmon) a duháka (Rainbow Trout).Čekáte li však, že každý den, zejména bez znalosti místních poměrů a dobrých míst (spotu) budete denně zápolit s monstry, tak jste definitivně na špatné adrese.Kvantita pstruhové osádky je různá, ale vzhledem k tomu, že se v tocích téměř žádné ryby než dravci (pstruzi,úhoři) nevyskytují je jasné , že konkurenční boj dopřává přežít těm největším a nejsilnějším.Tudíž velmi často se zdá, že v řece jsou jen ty obrovské trofejní ryby a ty menší absentuji.Dny , kde se v Česku dalo za odpoledne"popichat" 30 a více ryb, jenž dosahovali maximální velikosti 25 cm, se zde snad vůbec nedají zažít.Pravdou je , že se mi podařilo zachytit období lihnuti cikád( hatching) a na malé říčce jsem za dvě hodiny ulovil 26 pstruhů ( brownu) na napodobeninu cikády.Všichni ulovení pstroužci měli od 42 do 48 cm a byli ve vynikající kondici.Samozřejmě zůstali tam, kde jsem je ulovil.Takové dny jsou, ale naprostou vyjimkou a mě ostatní výlety za kvalitní rybařinou se od předešlého schéma liší diametrálně.Osobně nejraději vyrážím do odlehlých oblastí ,kde je potřeba na správné místo jít i několik hodin,přebrodit sedmero řek a sedmero hor, aby se přede mnou nakonec objevilo to po čem mé srdce prahne a já pak celý den až do večera zkouším přelstit pany tamějších vod.Úspěchem dne je jeden až dva pstroužci 65 až 80 cm ve skvělé kondici.
Asi jste si všimli, že se kromě rozměrů ryby vždy snažím všimnout v jaké kondici se ryby nacházejí.Myslím, že jeden z nejdůležitějších ukazatelů v jakém stavu je vodní tok je kondice ulovených ryb.Přesto, že nemůžeme srovnávat Česko a jeho" výsad, rychle pochytej a odpočívej v pokoji" s NZ samo úživným a téměř bez zásahu člověka fungujícím systémem bez přetlaku rybářů( je jich tady taky hodně, ale vod je tolik....),kteří navíc, přesto, že naprostá většina si ryby od vody odnáší( když uvidíte někoho pouštět ryby zpět, můžete si být jisti, že to s největší pravděpodobnosti není kiwik) se drží pravidel a nedovolí si odnést víc než je denní " bag limit"
Horším a daleko zhoubnějším nebezpečím pro vody NZ je introdukovaná invazivní řasa Didymo, původem ze severní Evropy, jejíž výskyt byl poprvé zachycen myslím minuly rok a jenž se pandemicky šíří po tocích velkých rek a porůstá dno sferickými trsy.Tato rasa pak vlastně funguje jako megafiltr a všechno co je k "snědku" v řece neomaleně zkonzumuje a ostatní organismy v potravní pyramidě hynou v podstatě hlady.Vrcholem tohoto potravního řetězce jsou pstruzi, kteří ztrácejí na kondici a postupně z řek mizí.
Doufejme , že se najde mechanismus, který zabraní totální devastaci NZ toku a zastaví šířeni teto ohavná řasy ( její přítomnost v řekách, je často laicky přirovnána k plovoucím kusům toaletního papíru).Prozatimní prevence spočíva ve důsledném desinfikování  veškerého vybaveni po rybolovu v takto postižené řece, a znovu potom před lovem v řece nepostižené.K tomuto účelu jsou zřízeny "Didimo cleaning centers", kde jsou poskytovány všechny prostředky k tomu potřebné.

Jak tedy s rybolovem na Novém Zélandu začít?
Samozřejmě koupi povolenky " fishing licence" , jednoduše si ji můžete koupit v kterémkoliv rybářském krámku,nebo přímo v kancelářích Fish & Game( něco jako RS a myslivecké sdružení dohromady),bohužel je to jediné přirovnání jenž mě napadá, a nechci tím Novozélandské rybáře a lovce nikterak urážet.....
Celoroční povolenka stoji tento rok ještě $ 90, od příští sezony bude o něco dražší ( asi $ 120), dají se pochopitelně koupit i povolenky s kratší expirací, nebo povolenka pro
rodinu( family licence), kdy jeden z rodiny je uveden jako hlavni rybář, ten může chytat i sám ( pravděpodobně tatík), a ostatní dva , jejichž jména jsou také uvedena v licenci,pouze v jeho doprovodu.
S licenci dostanete také brožuru s pravidly a popisem revíru,denními limity atp.( doporučuji přečíst, případně před každým novým rybářským výletem nastudovat)
v naprosté většině případu se žádné vyjímky nekonají a vše je velmi jednoduché a přehledně, takže nemusíte mít obavy.Myslím, že i když neumíte anglicky se vyznáte bez potíží zejména po zkušenostech s českým rybářským řádem.
Dalším krokem je výběr revíru.V podstatě máte dvě možnosti, vyrazit naslepo , nebo využít rybářského průvodce( fishing guide).Rybářští průvodci jsou organizováni v profesním sdružení, každý z nich má "svůj revír a svá místa" na něž vodí trofejních ryb lačné  turisty, především z USA a Japonska.To jsou totiž asi jediné země v nichž žijí rybáři schopni denně utratit za rybářského průvodce $600 - $1000.
Někdy stačí ovšem zajít do místního baru a v družné debatě se vyptat lokálních rybářů, co a jak ....a pak to zkoušet.
Způsoby rybolovu.Začneme položenou ( bait fishing).Snem každého pstruhařského masaře v Česku, ano, na některých tocích a většině jezer je povoleno chytat pstruhy i tímto způsobem
 Osobně s ním nemám žádné zkušenosti, poněvadž mám radši třpytku a nejraději mušku, ale až mi Širda pošle feeder, tak se pokusím, zejména v zimních měsících , kdy se s vláčkou ani muškou nedá nic moc dělat najit recept i na zmrzlé pstruhy.Úplně jsem zapomněl, že hlavní rybářskou sezonou se zde rozumí 1.10.- 30.4.
Zaručeně nejpopulárnější metodou rybolovu je třpytka ( spining) a na jezerech potom trolling ( tazeni třpytky za lodi).Daleko častěji zde i já používám třpytky a woblery, poněvadž každodenní večerní vítr často znemožňuje muškaření.Je to k vzteku, ale v létě téměř vždy, kdy se smráká je právě ideální chvíle na mušku začne fučet a nezbývá než přezbrojit  a čekat zase na časné ráno, kdy se dá muškařit.
Poslední a také velmi populární metodou je muška, k níž mám zcela intimní vztah a pro níž je NZ zemí opravdu zaslíbenou.
K jednotlivým způsobům lovu, revírům a návnadám se snad dostaneme v některém s dalších dílů.

                                                                                               Kakite ano   Tom-Kiwi

Doufám že se Vám dnešní putování po Novém Zélandu líbilo a určitě se někdy s Tomanem ještě na ryby do této krásné země podíváme.V příštím díle budeme zase federovat a  podíváme se do Tasmánie a na řeku Wimmera v západní Austrálii.