Sumci v Itálii

Počátek sumčí expanze

Jako ve Španělsku či Francii, tak i v Itálii je sumec rybou zdomácnělou. Historie „sumčího prvopočátku“ je zde však mnohem zastřenější. Co je jisté, první ověřené zprávy o výskytu sumců pocházejí z oblasti Pádu již z doby před druhou světovou válkou! První, zdokumentovaný úlovek však pochází z roku 1968, od kdy se oficiálně datuje výskyt vousatých obrů ve zdejších vodách. A odkud se zde sumci vzali? Možné, alespoň částečně podložené teorie existují dvě. Importace Maďarskými rybáři je tou první a druhou obecně upřednostňovanější, je přemístění desítek sumců ze soukromých italských lokalit do sítě kanálů spojených s Pádem. Uskutečnilo se tak údajně z důvodu strachu majitelů o vyhubení ostatní rybí obsádky. Jestli jsou tyto informace pravdivé však s jistotou nedokáže říci nikdo.

Kde a kdy lovit?

Odpovím trochu provokativně, ale lovte prostě kdekoliv a kdykoliv! Sumci v této řece žijí již 40 let, tedy déle než třeba ve Španělsku či Francii a za tu dobu se rozšířili téměř do celého povodí tvořícího 75000 kilometrů čtverečních. Dobré měsíce k lovu jsou především březen, květen, září a říjen, ale vždy záleží na průběhu samotného roku. Překvapit však můžou i takové měsíce jako jsou prosinec a leden, které každoročně vydají ryby kolem 80 kilogramů.
Jistě tím nejnavštěvovanějším místem pro lov sumců na řece PO, je její samotná delta, přesněji oblast Adrie. Proud již není tak silný jako v horních partiích řeky, jsou zde i časté sjezdy do vody, není patrná ani jinak značná regulace toku a rybolov je mnohem jednodušší než v jiných částech Pádu. V tomto, přibližně 15 kilometrovém úseku naleznete i rybářské kempy, z nichž nejznámější Andy´s camp poskytuje služby i pro ty nejnáročnější rybáře. V úseku delty se loví převážně volným driftem a to buď s vábničkou či bez ní, dále není marné vyzkoušet ani vyvazování a velice pěkné sumce lze pochytat i ze břehu na různé „bójkové“ montáže. Takto zde loví převážně čeští rybáři v okolí města Porto Tolle. Zde se Pád dělí na dvě ramena, která obě směřují dále do Jaderského moře. První a to rameno Donzella, se nachází na pravé straně po proudu řeky a druhé, rameno Maistra o několik set metrů dále na straně opačné. Obě tyto odnože jsou vynikajícími lovišti a to převážně pro jarní období, kdy do těchto míst vytahují sumci za potravou a reprodukcí. Občas jsou tyto ramena zaměňovány  za úsek Pádu, kde se řeka dělí na Po della Pila a Po della Tolle. Toto rozdělení se však nachází až níže po proudu u města Zuliani.
Vrátíte-li se z těchto ramen na hlavní tok a pokračujete dále proti proudu, platí zde že čím výše řekou se vydáte, tím obtížnější budou i podmínky k samotnému rybolovu. Pád se stále více a více sužuje, krajina se stává monotónní, proud sílí a pro začínající lovce je mnohem obtížnější naleznout místo s alespoň relativně ustálenou hladinou. Rybáři s dostatečnými znalostmi se zde však vůbec nemusí obávat pokoušet štěstí, jelikož sumci na lov s oblibou vyráží i do těch nejprudších částí řeky. I proto je síla místních vousáčů tak pověstná. Sumci se v těchto podmínkách narodí, vyrůstají v nich, tudíž i svalová hmota se musí zákonitě přizpůsobit nárokům, které jsou strhujícím proudem na ně kladeny. V podstatě by to šlo přirovnat k takovému celoživotnímu „posilování“. A když už je sumec na konci svých sil? Stále není vyhráno! Unaven se postaví v proudu a ten bojuje za něj. Kromě proudu, se zde však setkáte s jinými, možná i horšími  nepřáteli. První a to značně velký nepřítel je pan „jeřábník“. V naprosté většině případů velice nespolehlivý člověk s nejistou pracovní dobou, který má jediný tu moc spustit váš člun na vodu. Klasické sjezdy zde téměř neexistují a tak pokud nemáte lehký člun který všude přenesete, musíte se hold pokusit pana jeřábníka zastihnout. Tím druhým nepřítelem jsou obrovské nákladní lodě, které se pohybují od prvního splavného bodu, tedy města Piacenzy až do Jaderského moře. Jejich rozměry jsou obrovské a vlny které tyto šífy vytváří mohou být i velice nebezpečné. Obzvláště pro ukotvené či plující malé lodě. Kromě vln dokáží změnit dokonce i samotný směr proudu, naprosto přetvořit tvar dna, vytvořit či zlikvidovat nejeden točák, takže je dobré být stále ve střehu.
Velice zajímává místa k lovu se vyskytujíc dále u města Corbola, kde odbočuje větev Pádu názvem Po di Goro dále do moře, slibná místa naleznete i u města Occhiobello, poblíže kterého se do Pádu vlévá řeka Panaro. Zde jsem byl svědkem vytažení sumce o hmotnosti 96 kilogramů. Pokračujete-li dále na sever,  dostanete se do velice zajímavého úseku poblíže měst Ostíglie, S. Benedeta, u kterého se do Pádu vlévá řeka Sécchia a města Borgoforte. Řeka zde má již úplně jiný ráz než v deltě. Silně regulovaný tok a strhující proud dělá s tohoto úseku velice obtížné, ale tím i zajímavé místo k lovu. V této části Pádu je ponejvíce využíván lov z ukotveného člunu, který je zde dle mého názoru nejúčinnější. Za městem Borgoforte se do Pádu vlévá další řeka a to Oglio, taktéž domov vousatých obrů. Velice zajímavá místa jsou i o několik kilometrů výše proudem a to v oblasti u města Suzzara. Zde najdete zajímavou zátoku, téměř stvořenou pro lov na bójky. Má nejseverněji položená místem k lovu sumců se nachází u městečka Zibello, poblíže Cremony, odkud začíná vzrůstat počet sumcařů směrem k deltě. Výskyt sumců v Pádu je však patrný již v oblasti města Alexandrie!
Kromě sumců se v povodí řeky Po loví hlavně karasi, parmy a kapři. Méně častými úlovky mohou být i cípaly, úhoři a candáti. Vyskytuje se zde však i black bass, malá polulace jesetera Acipenser naccarii a dokonce zcela ojediněle i dnes již vzácná vyza velká.