Za rybami do Austrálie IV.

Přívlač z velké motorové lodě

Velkých rybářských lodí se využívá převážně při lovu velkých sportovních ryb a to většinou při vláčení za lodí. S těmito loděmi se vyráží až několik desítek kilometrů na volné moře a musí proto být dostatečně velké, odolné proti nárazovým vlnám moře a samozřejmě musí být vybaveny pro lov odpovídajících velikostí ryb. Při předpokladu, že většina z vás takovouto loď nemá, se vám pokusím rozšířit vědomosti o tomto u nás málo informovaném rybolovu.
 Pokud se tedy rozhodnete ať už v Austrálii nebo u jakéhokoliv jiného světového moře vyzkoušet vzrušující lov mečounů či jiných velkých ryb lovených na širém moři, tak se stačí informovat v jakémkoliv přístavu nebo v jedné z mnohých zde vyskytujících se turistických kanceláří. Já mám však zkušenost takovou, že je mnohem lepší volit až po shlédnutí lodě a po pohovoru s kapitánem, protože výlety od různých turistických kanceláří označované jako rybářské by se měly spíše označovat jako vyhlídkové. Většinou jsou sice levnější, ale celý lov spočívá v tom, že vám nahodí dva pruty tři metry za loď a pro udržení určité úrovně celé výpravy vám ukáží, jak se správně připoutat v případě záběru do bojového křesla. Takováto turistická atrakce se cenově pohybuje okolo 400 dolarů, ale pokud budete chtít zažít lov na velké úrovni, tak musíte počítat minimálně s 600 dolary. Nejdražší výjezdy jsou v cenových kategoriích mezi 800 až 1000 dolary a jsou pořádány na celý den. Ve většině případů vám pak takováto loď dokonce část vašich zaplacených peněz při neúspěchu vrátí nebo vám nabídne další výjezd zdarma. Při vhodném výběru počasí je však šance na úlovek skoro stoprocentní. Jediné ryby, které nejsou tak častým úlovkem, jsou velcí mečouni a tuňáci. Chycení těchto ryb pak závisí jen na znalostech a umění kapitána vaší lodi.

 Po nástupu na loď vyrazíte z přístavu na otevřené moře a za dobu, než dosáhnete potřebné vzdálenosti od pobřeží, budete seznámeni se všemi potřebnými informacemi, včetně předvedení základních chyb při zdolávání větších ryb. Dále již budete pouze usazeni do rybářského křesla, kde budete jen s údivem sledovat sehranost rybářských průvodců s kapitánem. Ten sleduje, jak hladinu, tak i echolot a při výskytu prvního hejna ryb okamžitě mění kurz a informuje průvodce o hloubce a směru vyskytujících se ryb. Ti okamžitě reagují a na předem připravené pruty připínají návazce
s různými nástrahami. Ty pak putují do různých hloubek a do různých vzdáleností od lodě. Většinou se používají čtyři pruty, přičemž dva jsou umístěny na zádi a jsou obvykle
k hranici dvacetimetrové vzdálenosti. Zbylé dva pruty jsou umístěny na bocích lodi a aby se předešlo jejich zamotání s pruty na zádi, tak jsou jejich šňůry upevněny na lodních ramenech (i více než 10 metrů dlouhých) a tím jsou tyto dvě nástrahy přeneseny za nástrahy u záďových prutů až o několik desítek metrů. Mezi záďové pruty se také často spouští různé druhy lákadel, které slouží k přilákání velkých ryb z hlubin. Když pak přijde toužebně očekávaný záběr, tak kapitán okamžitě zařadí zpáteční rychlost a začne pronásledovat výpad ryby. Ve stejná čas se musí stáhnout všechny zbylé pruty a vy budete připoutání do bojového křesla a k vám bude vzápětí připoután i prut. Když je vše hotové, tak přichází nejkritičtější moment celého lovu a to pokus o přibrždění zaseknuté ryby. Tento okamžik je nejriskantnější, protože při příliš prudkém přibrždění praskne pod velkou rybou i celokovová šňůra. Ihned po tomto pokusu tedy budete vědět, jakou rybu máte nebo jste měli na prutu. Pokud pak na sebe celá posádka začne hulákat a v rychlosti polévat multiplikátor vodou, tak s největší pravděpodobností zažijete nezapomenutelný souboj s králem moří „merlinem“.

Lov s plováky

Výhodou této metody je její možné použití v jakýchkoliv podmínkách a za každého počasí. Loví se se čtyřmi pruty jako u metody předešlé a i umístění prutů je shodné. Jediný, ale o to podstatnější rozdíl je v rychlosti pohybu lodi. Pří tomto způsobu se totiž musí loď pohybovat vždy proti směru proudu a v takové rychlosti, aby se plováky držely stále na jednom místě a nástrahy v pořád stejné hloubce. Pohyb proti proudu je nutný z důvodu rozšiřování pachové stopy z nástrah za lodí. K tomuto účelu mnozí rybáři používají i pytel s rybí pastou či kusy ryb, který se ponoří u boku lodi a uvolňující se částice se podle své hmotnosti dostávají do různých vrstev vodního sloupce a tím tvoří dlouhou pachovou stopu, která se s přibývající délkou rozšiřuje. Právě z tohoto důvodu jsou touto metodou nejčastěji loveny mnohé druhy žraloků. Ti totiž mají extrémně citlivý čich a většinou jsou u vašich nástrah první a pak již nedají ostatním rybám šanci. Při troše štěstí můžete ulovit i mnohé druhy tuňáků, tarpony a občas dokonce i mečouna. Sestavení udic pro toto chytání je vesměs jednoduché a zjednodušeně by se dalo říct, že udici sestavujeme stejně jako při lovu štik u nás. Začněte tedy u toho, aby jste udrželi i více než pětikilové nástražní ryby ve vámi vybraných hloubkách. Pro toto je nejlépe použít balónových splávků, které fungují na tom samém principu, jako klouzavé splávky. Na šňůře tedy uděláte zarážku a tou si budete moci libovolně zvolit, do jaké hloubky svou nástrahu umístíte.

Dále následuje zátěž a tu volte odpovídající jak plováku, tak i samotné nástraze. Pod olovo vždy pro jistotu navlékejte korálek, abyste zabránili odírání šňůry při dopadu zátěže na nekrytou karabinu. Ta by měla být testována minimálně na 100 kilogramů a použití karabiny s ložiskem je zde nutností. Ocelový drát volte podle velikosti a druhu lovených ryb a celou sestavu je nejlépe zakončit jedním háčkem ve velikosti 14/0, nebo použitím dvou těchto háčků v systémku. Pruty začněte nastražovat od zádě a řiďte se tím, že čím dále je prut nastražen, tím větší by na něm měla být nastražena hloubka. Mnou nejosvědčenější způsob nastražení prutů je ten, že první plovák nechám splavat deset metrů od zádi a ostatní vždy o dalších 10 metrů dále než plovák předchozí. U nastavování lovné hloubky postupujte obdobně a u první udice nastavujte hladinovou hloubku (max. 5 metrů) a u všech dalších ji zvětšujte vždy o dalších 5 m. Tímto si zajistíte, že všechny vaše nástrahy budou nastraženy v pachové stopě vycházející z pytle s rybí pastou. Při záběru půjde plovák prudce pod vodu nebo bude dlouho ujíždět po hladině. Ani u jednoho z těchto případů však se zásekem nečekejte a naopak se snažte, aby byl proveden co nejdříve. Tyto ryby totiž i velké nástrahy pohlcují okamžitě a pozdním zásekem byste mohli obzvláště žralokům způsobit nemalé potíže, které by většinou vedly  k jejich úhynu. Lidem, kteří ryby rádi konzumují, bych chtěl jen říci, že tyto velké a staré ryby se zde  z úcty k nim vždy vracejí vodě a kdybyste si přece chtěli nějakou tu dvoumetrovou rybu „uvařit“, tak se jí nejdříve pozorně podívejte do těch malých němých očí a zeptejte se sami sebe, jestli si tak ušlechtilý tvor zaslouží zemřít.