Za rybami do Austrálie III.

Jako všude, tak i v Austrálii se mění roční doby a tak i zde musela přijít na řadu, námi rybáři, nevítaná zima. Není to sice zima jako u nás, ale místo sněžení tu občas i dva měsíce prší. Někteří to nazývají období dešťů, ale pro mne to bylo zcela jistě období „rybářského sucha“.
V takovýchto dnech jsem se chtěl alespoň přes internet dozvědět něco o té naší malé zemičce, ale po přečtení emailů od mých kamarádů, kde se nejčastěji opakovala slova „nádherné počasí a ryby jdou“, jsem raději počítač vypnul. Ti, kteří mě znají, si asi dokáží představit moji psychickou situaci po více než třínedělním rybářském půstu. Všem ostatním mohu říci, že byla doopravdy zoufalá. Byl jsem již v takovém rozpoložení, že bych byl klidně chytal v průzračně čistém bazénu za domem, ale naštěstí zazvonil telefon a ozval se stejně zoufalý hlas mého rybářského kolegy ze Slovenska se slovy:“ Kašlu na déšť, ať nás klidně proprší“, jsme následující den vyrazili. Naše první kroky byly jako vždy veselé a plné očekávání, což nás však po dalších pěti minutách chůze úplně přešlo.Za normálních okolností by byla tato situace na horkou vanu a pořádný hrnek čaje, ale v ten okamžik by nás doma neudržel již ani hurikán. Po půlhodině chůze jsme konečně došli na naši často navštěvovanou oblázkovou pláž. Velikost vln odpovídala počasí a tak jim moc do pěti metrů nechybělo. Rozbalili jsme svá nádobíčka a nahodili jsme naše pruty. Já jsem používal skoro šestimetrové a můj kamarád a můj kamarád čtyřmetrové pruty. Oba jsme na začátek zvolili 200 gramová olova, ale po pár minutách jsme měli naše nástrahy pod nohama. Museli jsme tedy zvolit zátěže s drátěnými ostny a to minimálně v 300 gramových kategoriích. Kamarád musel své pruty stáhnout, protože s nimi nedostal své vlasce nad vlny a také proto, že by již při použití takto extrémní zátěže nevydržely. Chytali jsme tedy jen na mé dva pruty a i jejich křivka nebyla při náhozu zrovna malá. Po hodině dalšího moknutí se zcela nulovou šancí na úlovek, k nám najednou za zády promluvil hlas místního rybáře. Ze začátku jsme si oba mysleli, že máme halucinace, ale po pár jeho dalších větách jsme zjistili, že je to ten třetí cvok, co nám chyběl do party. Pokud mluvím o cvoku, tak to byste ještě museli vidět jeho vybavení. Prut odpovídal gramážně násadě od krumpáče a naviják při troše střídmosti rumpálu. Na něm měl namotán ocelový drát a celou svoji sestavu zakončil řeznickým hákem a olovem, které asi mělo příbuzenské vztahy s kovadlinou. Perličkou na závěr bylo jeho prohlášení, že jde na žraloky. Byla nám však taková zima, že  jsme jen s údivem sledovali, jak ladným obloukem padá tato udice na žraloky dvacet metrů od břehu. Ozvala se pouze tupá rána a chvíli jsem si nebyl jist, jestli náhodou nezačalo bombardování Austrálie. Jestli čekáte strhující boj se žralokem, tak raději obraťte na další stranu, protože my, ani on jsme o rybu samozřejmě ani necvrnkli. On byl, pravda, možná úspěšnější, protože možná nějakého toho žraloka zabil při náhozu. I tento rybář po další půlhodině přehodnotil své šance na úlovek a připojil se k našemu promrzlému, mlčícímu seskupení. Po chvíli jsme si začali vyměňovat slušné názory na počasí a postupně jsme se dostali až k jeho zakotvené lodi v blízkém přístavu. Slovo dalo slovo a již jsme byli domluveni na naši první rybářskou cestu na širé moře. Jak jsem později zjistil, tak tento rybář patřil mezi nejbohatší občany Sydney a mezi největší rybářské fanatiky široko daleko.

Lov z lodě

Rybaření z lodě se v zásadě rozděluje na dva základní typy. Na lov v pobřežních vodách a na lov na volném moři. Oba tyto způsoby jsou velmi efektivní, ale při lovu u pobřeží se většinou počítá s úlovky ryb středních velikostí. Jak již název tohoto způsobu rybolovu napovídá, tak loď či člun je zde nevyhnutelnou součástí výbavy. Právě loď pak určuje, jaký lov z té či oné lodě můžete provozovat a jak daleko s ní bez rizika můžete vyplout.

Lov u pobřeží:

K lovu v pobřežních vodách se většinou využívají malé loďky nebo gumové čluny se závěsným motorem. S takovýmito čluny se dostanete všude, kam vlny dovolí a pro lov u pobřeží jsou mnohem vhodnější, než velké rybářské lodě používané k lovu velkých sportovních ryb. Tyto velké lodě mohou být v mělčích vodách dokonce i nepoužitelné, protože při jejich použití v hloubkách okolo deseti metrů mnohdy ryby odstrašují. Rozrušené ryby, které se nemohou stáhnout do větších hloubek, se pak samozřejmě stáhnou na větší vzdálenost od lodě, kde jsou již pro vás často nechytatelné. Z tohoto důvodu je tedy lépe použít menší stabilní člun, který je, na rozdíl od velké lodě, cenově dostupnější a i jeho zapůjčení v každém zdejším přístavu není problém. Pro náročnější rybáře je i zde možnost zapůjčení echolotu a mnohého dalšího příslušenství používajícího se při lovu z lodi. Rybáři, kteří s mořským rybolovem nemají žádné zkušenosti a z lodě nikdy nechytali, si zde mohou zakoupit i celodenní poznávací rybářský výlet v pobřežních vodách, který zahrnuje odborného průvodce, zapůjčení vybavení i člunu a někdy dokonce i potřebné občerstvení. Cena takovéhoto výjezdu se pohybuje okolo 200 dolarů, ale budete obeznámeni s nejnutnějšími informacemi o používání lodí na moři a budou vám předvedeny všechny nejpoužívanější způsoby lovu u pobřeží.

Lov na volném moři:

Lov na volném moři je při optimálních podmínkách nejvýhodnějším, ale i nejextrémnějším druhem mořské rybařiny. Používají se jen velké rybářské lodě a i vybavení musí být odpovídající daným podmínkám a velikostem lovených ryb. Při lovu na volném moři se v naprosté většině loví jen velké sportovní ryby, ale je chybou si myslet, že se dají lovit pouze ony. Ti z vás, kteří by si chtěli vyzkoušet tento druh rybařiny, si musí dát pozor na výběr lodě s kvalitními průvodci a kapitánem. Mnozí majitelé rybářských lodí zde totiž praktikují metodu „povozit a vyložit“. Ta spočívá v tom, že zaplatíte 800 dolarů za celodenní výlet za mečouny, ale jediné, co možná chytíte, bude úpal. Před výběrem vaší budoucí lodě je nejlépe zajít do rybářského obchodu a nechat si poradit místními odborníky. Pravdou totiž je, že tyto různé velké exempláře ryb se loví v odlišné doby a již před nástupem na loď vás musí kapitán upozornit, na jaké ryby v tu či onu dobu máte šanci. Pokud  budete chtít lovit vyloženě jen úzký okruh ryb nebo se dokonce zaměřit na jeden druh, tak je nejlepší obeznámit s tímto záměrem kapitána lodi den nebo i více předem. Ten vám pak podle svých zkušeností navrhne čas lovu, případně i den, kdy budou pro tu či onu rybu nejlepší podmínky z hlediska počasí. Takovýto lov je pak většinou velkým zážitkem.
  Zde vám popíši základní typy rybolovných metod z lodě, které se používají jak pro lov u pobřeží, tak i pro lov na otevřeném moři. I při používání stejných metod a montáží však musíte volit pro oba tyto způsoby jinak silné vybavení. To vždy podřizujte hloubkám, ve kterých lovíte a velikostem lovených ryb.

Lov ze zakotvené a driftující lodě:

Tento způsob lovu se většinou používá při rychlém proudění vody, kdy je často lov ze zakotvené lodě jedinou možností. Dále se tato metoda využívá při lovu u lodních vraků nebo krmícího se hejna ryb u hladiny, kdy je zapotřebí se udržet na jednom místě. Lov z driftující (splavávané) lodě se nejčastěji používá za klidného počasí a při potřebě pečlivého prochytání určitého úseku dna. Tato metoda se s úspěchem používá u ponořených útesů, lodních vraků a při splavávání s rybím hejnem. Volba lovného způsobu pak závisí jen na směru přílivu a na tom, v jakých  hloubkách se ryby zdržují.

Lov po a proti přílivu:

Rozhodnete-li se chytat v určitém místě, kde tušíte výskyt ryb, tak jedinou možností jak zůstat delší dobu na stejném lovišti je použití kotvy. Správně ukotvená loď musí být zádí po směru proudu a tím se předem zabraňuje zamotávání udic do kotevního řetězu. Z takto upevněné lodě pak můžete rybařit do doby, než se změní směr proudu. Pak svou loď musíte znovu ukotvit. Pro tento způsob rybolovu se nejčastěji používá lov u dna, kdy se volí pruty v kratších délkových kategoriích a gramážně mezi 50-300 gramy (podle druhu lovených ryb). V naprosté většině se zde používají multiplikátory, protože nástrahy jsou nejčastěji spouštěny přímo pod loď a dále na  moři i do hloubek přesahujících třistametrové hranice, což při volbě silnější šňůry použití normálního navijáku vylučuje.
Jedinou nutnou součástí pro tento lov musí být zátěž s drátěnými ostny, která vám musí udržet nástrahu i ve velkých hloubkách při silném proudění. Hmotnost této zátěže volte podle síly proudu a podle rozmístění vašich prutů. Na přídi tedy volte zátěže těžší, což zabrání zamotání vašich udic s udicemi na zádi lodě. Použití odlišně hmotných zátěží je vhodné i u prutů na zádi, protože udice s lehčím olovem klesne ke dnu později a tím pádem i dále od všech ostatních nástrah. Systémy i nástrahy zde používejte shodné jako při jakémkoliv dříve popisovaném lovu u dna.

Lov pilkrováním:

Lov pilkrováním má zde zcela stejné vlastnosti a funkce, jako při lovu z mola či ze skal, ale je zde samozřejmě mnohem účinnější a dalo by se říci, že i lehčí. V základě se při lovu z lodě používají dva typy pilkrování a to: lov z driftující lodě a lov z lodě zakotvené. Oba tyto způsoby jsou velmi účinné, ale jejich vhodné použití je rozlišné. Lov ze zakotvené lodě se nejvíce využívá pro rybařinu v menších hloubkách, kde máme i při silném proudění šanci dostat pilkr až na dno, nebo v blízkosti potopených lodních vraků, kde je výskyt ryb zaručen ve všech vrstvách vodního sloupce. Volbu lovu z driftující lodě volíme při neustálém přesouvání rybích hejn, nebo při situaci, kdy bez echolotu takováto hejna nemůžeme přesně vypátrat.
Síla vaší výzbroje musí odpovídat velikosti lovených ryb a samozřejmě také hmotnosti používaných zátěží a pilkrů. Ty volte mezi 50-500 gramy. Používejte zde soustavy peříček, které můžete sestavit pro různě velké ryby, ale řiďte se tím, že větší nástrahy musí být vždy u konce celé sestavy. Místo peříček můžete použít i sestavu několika háčků na drátěných raménkách. Na tyto háčky pak můžete nastražit rozlišné nástrahy a celou montáž zakončete pilkrem, nebo normální kapkovou zátěží, kterou  však vždy upínejte n průměrové slabší vlasec (šňůru), než je vlasec kmenový. Zabráníte tak ztrátám celých montáží.

Lov při hladině:

Nejednou se mně stalo, že při cestě na volné moře, jsme s lodí narazili na krmící se ryby při hladině. Takováto situace je pak přímo stvořená pro použití přívlače nebo plavané. Tedy metod, u kterých můžeme přesně určit směr dopadu nástrahy a vzápětí i držet nástrahu v nejlepší hloubce. Nejpřednější výhoda je však zde vizuální kontakt se splávkem nebo s pohybující se nástrahou. O vybavení je se zde zmiňovat zcela zbytečné, protože můžete stejně tak narazit na krmící se tarpony, jako na malé makrely. Musíte mít tedy na lodi dostatečná výběr prutů a nástrah, abyste pak při takovéto situaci nebyli zaskočeni. Mnohdy se i stává, že je pod sebou ve vrstvách seskupeno až několik rybích druhů požírajících se navzájem a tak je jistá pravděpodobnost, že při použití větší nástrahy dojde k záběru od ryby větší. Ta se však jinak nemusí u hladiny ani ukázat a přesto se pod těmito menšími rybami bude ukrývat jejich celé hejno.
Pro plavanou je nejlépe volit ze splávků pevných, protože  klouzavé splávky jsou tu díky malé lovné hloubce zbytečné a na okamžitý záběr reagují opožděně.
U přívlače jsem měl jedinou zásadu a to používání fireline green, podle které jsem  mohl snadněji určit pozici nástrahy a cítit v prutu každé naražení do nástrahy, což bylo obzvláště vhodné u samotného záseku. Jako nástrahy jsem nejčastěji používal plovoucí woblery, lžičkové i rotační třpytky a již u nás stále více populární jerkové nástrahy, které byly zcela jistě nejúčinnější. Při jejich používání však musíte mít pevné nervy, protože ač neradi, tak často vaši nástrahu úlekem vyseknete rybě přímo z tlamy.

Lov za projíždějící lodí:

Tato rybolovná metoda je ve většině případů používána při lovu velkých sportovních ryb na otevřeném moři, ale velmi účinná je i při vláčení za menší motorovou lodí podél pobřeží. Zde jsou nejčastěji loveny makrely, cípalové a menší druhy tuňáků. Dále na moři, kde se záměrně používají nástrahy velikostí XXL, se loví velké sportovní ryby, jako jsou mečouni, plachetníci, doráda a mnohé další velké druhy ryb. Druhým způsobem, jak efektivně rybařit z nezakotvené lodi, je použití metody, kdy jsou nastraženy čtyři pruty s plováky. Pomocí těchto obřích splávků (někdy se používají fotbalové míče) se libovolně velké přirozené nástrahy spustí do různých hloubek  a tím se pachová stopa rozšíří do všech vrstev vodního sloupce. Tento systém je s velkým úspěchem používán při lovu žraloků a tuňáků. Většina rybářů lov pomocí plováků uplatňuje z driftující lodě. Můj osobní názor je však ten, že obzvláště pro žraloky je lov z lodě, která se pohybuje proti směru přílivu rychlostí třech uzlů, mnohem úspěšnější. Zde vám popíši základní potřebné informace o třech mnou uplatňovaných rybolovných způsobech z projíždějící lodě.
Přívlač z malé motorové lodě

Největší výhodou tohoto způsobu lovu je ta, e není nutné použití velkých rybářských lodí a je dostačující i obyčejná pramice se závěsným motorem. Pomocí takovéto loďky se tedy dostanete do míst, na která jsou rybáři, lovící z pobřeží, krátcí a máte tak možnost nalézt i méně opatrné ryby. Loví se zde většinou menší a středně velké druhy sportovních ryb a tak volba náčiní bude záviset jen na vás. Já jsem se nejvíce věnoval makrelám a menším druhům tuňáků. Pro tyto úžasné zápasící ryby jsem používal vláčecí prut maximálně do tří metrů a gramážně je nejlépe volit v kategoriích mezi 30 až 60 gramy. Dále zde můžete použít jak navijáky, tak i multiplikátory a pro rybářské gurmány doporučuji  na vašeho svěřence namotat fireline green, se kterým je souboj s takovýmito rybami tím nejlepším, co v mořské rybařině může být. Nástrahy používejte pouze plovoucí woblery, jerkové nástrahy a hladinové rotační třpytky. Při dostatečných zkušenostech zde můžete použít i hlubinnou přívlač, která je účinná obzvláště při zhoršeném počasí. Po nahození své pruty umístěte do bočních lodních držáků nebo je můžete držet i v ruce (pokud lovíte jen s jedním prutem). Brzdu nastavujte tak, aby se ryba ihned při záběru zasekla a sama si mohla odvíjet vlasec. Takovéhoto přesného nastavení docílíte tak nejjednodušeji, že vaši nástrahu spustíte dvacet metrů za loď a pak svou brzdu povolte na minimum. Až vám z cívky začne mizet působením proudu vlasec, tak pouze svou brzdu utahujte do té doby, než se odvíjení vlasce zastaví. Po tomto brzdu ještě zkorigujte, aby zase nebyla povolena příliš. Jakékoliv další zabzučení brzdy pak již bude informovat o záběru. Po záběru pak jen vyndejte prut z držáku a seřiďte si brzdu podle velikosti zaseknuté ryby. Ihned po záběru však musíte nejprve zastavit loď a v případě zaseknutí ryby větší, musí se ryba následovat až do fáze, kdy ji stačí zdolávat ze zastavené lodě. Vyčerpanou rybu pak již jen naveďte k oku lodi a menší exempláře vypínejte hned ve vodě. Na ryby větší používejte podběrák s jemnou síťovinou, nebo je vylovujte rukou uchopením za ocasní ploutev. Ušlechtilou myšlenku „chyť a pusť“ zde můžete uplatňovat také, ale jen v tom případě, že ryba bude vrácena nepoškozená a v krátké době po pobytu na vzduchu. Když splníte oba tyto pro přižití ryby důležité body, tak rybu opatrně položte do vody a přidržujte ji do doby, než načerpá síly a bude schopna odplout.

Přívlač z velké motorové lodě

Velkých rybářských lodí se využívá převážně při lovu velkých sportovních ryb a to většinou  při vláčení za lodí. S těmito loděmi se vyráží až několik desítek kilometrů na volné moře a musí proto být dostatečně velké, odolné proti nárazovým vlnám moře a samozřejmě musí být vybaveny pro lov odpovídajících velikostí ryb. Při předpokladu, že většina z vás takovouto loď nemá, se vám pokusím rozšířit vědomosti o tomto u nás málo informovaném rybolovu. Pokud se tedy rozhodnete ať už v Austrálii nebo u jakéhokoliv jiného světového moře vyzkoušet vzrušující lov mečounů či jiných velkých ryb lovených na širém moři, tak se stačí informovat v jakémkoliv přístavu nebo v jedné z mnohých zde vyskytujících se turistických kanceláří. Já mám však zkušenost takovou, že je mnohem lepší volit až po shlédnutí lodě a po pohovoru s kapitánem, protože výlety od různých turistických kanceláří označované jako rybářské by se měly spíše označovat jako vyhlídkové. Většinou jsou sice levnější, ale celý lov spočívá v tom, že vám nahodí dva pruty tři metry za loď a pro udržení určité úrovně celé výpravy vám ukáží, jak se správně připoutat v případě záběru do bojového křesla. Takováto turistická atrakce se cenově pohybuje okolo 400 dolarů, ale pokud budete chtít zažít lov na velké úrovni, tak musíte počítat minimálně s 600 dolary. Nejdražší výjezdy jsou v cenových kategoriích mezi 800 až 1000 dolary a jsou pořádány na celý den. Ve většině případů vám pak takováto loď dokonce část vašich zaplacených peněz při neúspěchu vrátí nebo vám nabídne další výjezd zdarma. Při vhodném výběru počasí je však šance na úlovek skoro stoprocentní. Jediné ryby, které nejsou tak častým úlovkem, jsou velcí mečouni a tuňáci. Chycení těchto ryb pak závisí jen na znalostech a umění kapitána vaší lodi. Po nástupu na loď vyrazíte z přístavu na otevřené moře a za dobu, než dosáhnete potřebné vzdálenosti od pobřeží, budete seznámeni se všemi potřebnými informacemi, včetně předvedení základních chyb při zdolávání větších ryb. Dále již budete pouze usazeni do rybářského křesla, kde budete jen s údivem sledovat sehranost rybářských průvodců s kapitánem. Ten sleduje, jak hladinu, tak i echolot a při výskytu prvního hejna ryb okamžitě mění kurt a informuje průvodce o hloubce a směru vyskytujících se ryb. Ti okamžitě reagují a na předem připravené pruty připínají návazce s různými nástrahami. Ty pak putují do různých hloubek a do různých vzdáleností od lodě. Většinou se používají čtyři pruty, přičemž dva jsou umístěny na zádi a jsou obvykle k hranici dvacetimetrové vzdálenosti. Zbylé dva pruty jsou umístěny na bocích lodi a aby se předešlo jejich zamotání s pruty na zádi, tak jsou jejich šňůry upevněny na lodních ramenech (i více než 10 metrů dlouhých) a tím jsou tyto dvě nástrahy přeneseny za nástrahy u záďových prutů až o několik desítek metrů. Mezi záďové pruty se také často spouští různé druhy lákadel, které slouží k přilákání velkých ryb  z hlubin. Když pak přijde toužebně očekávaný záběr, tak kapitán okamžitě zařadí zpáteční rychlost a začne pronásledovat výpad ryby. Ve stejná čas se musí stáhnout všechny zbylé pruty a vy budete připoutání do bojového křesla a k vám bude vzápětí připoután i prut. Když je vše hotové, tak přichází nejkritičtější moment celého lovu a to pokus o přibrždění zaseknuté ryby. Tento okamžik je nejriskantnější, protože při příliš prudkém přibrždění praskne pod velkou rybou i celokovová šňůra. Ihned po tomto pokusu tedy budete vědět, jakou rybu máte nebo jste měli na prutu. Pokud pak na sebe celá posádka začne hulákat a v rychlosti polévat multiplikátor vodou, tak s největší pravděpodobností zažijete nezapomenutelná souboj s králem moří „merlinem“.

Lov s plováky

Výhodou této metody je její možné použití  v jakýchkoliv podmínkách a za každého počasí. Loví se se čtyřmi pruty jako u metody předešlé a i umístění prutů je shodné. Jediný, ale o to podstatnější rozdíl je v rychlosti pohybu lodi. Pří tomto způsobu se totiž musí loď pohybovat vždy proti směru proudu a v takové rychlosti, aby se plováky držely stále na jednom místě a nástrahy v pořád stejné hloubce. Pohyb proti proudu je nutný z důvodu rozšiřování pachové stopy z nástrah za lodí. K tomuto účelu mnozí rybáři používají i pytel s rybí pastou či kusy ryb, který se ponoří u boku lodi a uvolňující se částice se podle své hmotnosti dostávají do různých vrstev vodního sloupce a tím tvoří dlouhou pachovou stopu, která se s přibývající délkou rozšiřuje. Právě z tohoto důvodu jsou touto metodou nejčastěji loveny mnohé druhy žraloků. Ti totiž mají extrémně citlivý čich a většinou jsou u vašich nástrah první a pak již nedají ostatním rybám šanci. Při troše štěstí můžete ulovit i mnohé druhy tuňáků, tarpony a občas dokonce i mečouna. Sestavení udic pro toto chytání je vesměs jednoduché a zjednodušeně by se dalo říct, že udici sestavujeme stejně jako při lovu štik u nás. Začněte tedy u toho, aby jste udrželi i více než pětikilové nástražní ryby ve vámi vybraných hloubkách. Pro toto je nejlépe použít balónových splávků, které fungují na tom samém principu, jako klouzavé splávky. Na šňůře tedy uděláte zarážku a tou si budete moci libovolně zvolit, do jaké hloubky svou nástrahu umístíte. Dále následuje zátěž a tu volte odpovídající jak plováku, tak i samotné nástraze. Pod olovo vždy pro jistotu navlékejte korálek, abyste zabránili odírání šňůry při dopadu zátěže na nekrytou karabinu. Ta by měla být testována minimálně na 100 kilogramů a použití karabiny s ložiskem je zde nutností. Ocelový drát volte podle velikosti a druhu lovených ryb a celou sestavu je nejlépe zakončit jedním háčkem ve velikosti 14/0, nebo použitím dvou těchto háčků v systémku. Pruty začněte nastražovat od zádě a řiďte se tím, že čím dále je prut nastražen, tím větší by na něm měla být nastražena hloubka. Mnou nejosvědčenější způsob nastražení prutů je ten, že první plovák nechám splavat deset metrů od zádi a ostatní vždy o dalších 10 metrů dále než plovák předchozí. U nastavování lovné hloubky postupujte obdobně a u první udice nastavujte hladinovou hloubku (max. 5 metrů) a u všech dalších ji zvětšujte vždy o dalších 5m. Tímto si zajistíte, že všechny vaše nástrahy budou nastraženy v pachové stopě vycházející z pytle s rybí pastou. Při záběru půjde plovák prudce pod vodu nebo bude dlouho ujíždět po hladině. Ani u jednoho z těchto případů však se zásekem nečekejte a naopak se snažte, aby byl proveden co nejdříve. Tyto ryby totiž i velké nástrahy pohlcují okamžitě a pozdním zásekem byste mohli obzvláště žralokům způsobit nemalé potíže, které by většinou vedly k jejich úhynu. Lidem, kteří ryby rádi konzumují, bych chtěl jen říci, že tyto velké a staré ryby se zde s úcty k nim vždy vracejí k vodě a kdybyste si přece chtěli nějakou tu dvoumetrovou rybu „uvařit“, tak se jí nejdříve pozorně podívejte do těch malých němých očí a zeptejte se sami sebe, jestli si tak ušlechtilý tvor zaslouží zemřít.