Za rybami do Austrálie II.

Čas utíká všude stejně rychle a tak jsem se ani nenadál a mám za sebou první měsíc pobytu v Austrálii. Většinu tohoto času jsem se snažil poznávat zdejší podmínky a zvyky, ale každodenní rybářská párhodinovka byla samozřejmostí.

Rybolov z pobřeží

Po měsíci výhradného rybolovu z mola jsem se rozhodl přemístit svou pozornost k plážovému a útesovému rybolovu. Tento způsob chytání je v mnohém obtížnější než rybolov z mola a jeho úspěch závisí v naprosté většině na výběru vhodného místa k lovu. Při obou těchto způsobech musíte být velmi všímaví a pozorní, protože rozpoznat výskyt ryb na mořské hladině je mnohdy velice obtížné. Platí zde však jistá pravidla, která když budete akceptovat, tak vaše šance na úlovek bude mnohem vyšší. Obecně se dá říci,  že výskyt určitých ryb lze v dané oblasti poznat podle typu pobřeží. Různé druhy ryb totiž dávají přednost odlišným typům a povrchům dna. Dále velmi ovlivňující výskyt určitých druhů ryb je přítomnost sladkovodních přítoků, sklon pobřeží, množství kvalitních úkrytů. V první řadě však množství potravy. Ta právě nejvíce ovlivňuje množství a druhové složení ryb, vyskytujících se u pobřeží.

Lov z pláže 

Tento způsob rybolovu je obtížný nejen technicky, ale i fyzicky, protože nahazování až 300 gramových olov za hranici 100 metrové vzdálenosti je po několikahodinovém lovu na člověku doopravdy znát. Každému, kdo by měl zájem o plážový rybolov, doporučuji minimálně dvoudenní poznávací rybolov z mola, kde i naprostému začátečníkovi budou během tohoto času objasněny všechny potřebné znalosti, které pak při obtížnějším plážovém lovu uplatní. Pouhé rozpoznání záběru je pak bez této průpravy, kde je vše jak se říká předloženo „na stříbrném podnose“, velmi složité. Pro samotný lov vám pak zbývá vybrat jen vhodnou pláž/kde je dovoleno rybařit/ a na ní to správné „horké“  místo, kde se ryby nachází. Napsané to vypadá jednoduše, ale věřte tomu, že je to ve skutečnosti stejně namáhavé, jako když si chcete dobře a nerušeně zarybařit v Čechách. I tady tedy musíte důvěřovat jen svým pěti smyslům. V  žádném případě však vašeho loviště nepodceňujte, protože i taková maličkost, jako je velikost pískových zrnek, ovlivňuje jaké druhy organismů/potravy/ a tedy i ryb se na tom či onom místě vyskytují. Pro poznání vámi zvoleného místa je nejlépe využít odlivu, kdy se vám odhalí i ta nejzajímavější loviště.

Technika lovu

Pro plážový rybolov se v Austrálii používá pouze lov na položenou, protože zdejší vysoké vlny a silné proudy použití plavané naprosto vylučují. O to je však při plážové položené více způsobů jejího využití. Měníme zde montáže doslova podle počasí a špatná volba vám může být zárukou celodenního neúspěchu.

Písčité pláže

Výhodou písčitých pláží je nejen menší pravděpodobnost výskytu vázek, ale i pískem přikalená voda, která láká ke krmení i ryby, které se vydávají za potravou v normálních podmínkách až v noci. Můžete zde používat až pěti háčkové soustavy pro lov platýzů a použití zátěže s drátěnými ostny závisí na síle proudů ve kterých lovíte. Při nižší pohybové aktivitě ryb je také vhodné použít položenou s unášející nástrahou. Při této metodě je lépe použít maximálně dvou háčkovou sestavu zakončenou jednoduchou kapkovou zátěží, která se může volně pohybovat po dně a tím prozkoumat mnohem větší část dna, než nástraha ukotvená. Tuto techniku lovu však doporučuji jen rybářům, kteří budou mít naprosto ujasněný vhled záběrů u ryb nacházejících se v dané lokalitě, protože neustále proudy zmítaná nástraha by se pro nezkušeného rybáře stala jednou a tou samou nezaseknutelnou rybou. Dále musíte vaše montáže podřídit i typu ryb, které chcete lovit. Pro druhy opatrnější, které s  nástrahou před pozřením ujíždějí i několik metrů, je nejlépe použít klasickou montáž na položenou se zátěží umístěnou na klouzavém raménku a pouze s jedním háčkem, což minimalizuje uváznutí při tažení montáže rybou po dně. Při tomto způsobu je použití zátěže  s ostny nutností, protože například malí žraloci pouští nástrahu i po té, co byla vlnou ze dna uvolněna vaše obyčejná zátěž. Toto se při použití zátěže s drátěnými ostny stát nemůže a po záseku je tato zátěž bez problému uvolněna díky ohybatelným drátům zátěže. Pro ryby, které s nástrahou neujíždějí a většinou ji pohlcují na místě, je nejlépe použít páternoster se dvěma až pěti nad sebou umístěnými háčky, a výhradně se zátěží s ostny, která tuto víceháčkovou sestavu musí v každém případě držet u dna a v přímém kontaktu se špičkou prutu. Na každý háček zvlášť použijte plastikové raménko nebo trojcestný obratlík, který však musí být plně funkční a nesmí kroutit vlasec. Každý háček je dobré vázat na slabší vlasec než je síla vlasce kmenového. Tím zabráníte zbytečným ztrátám kompletních montáží.
I na písčité pláži se vám může naskytnout problém s vázkami, které tam mohou být naplaveny. Tomuto problému lze předejít použitím olova s křidélkem/zvedač zátěže/, které při rychlém stahování udice z vody zátěž pomůže zvednout rychle ode dna a tím celou montáž přenést nad oblastí, kde je možné očekávat ponořené předměty či jiné vázky.

Házení zátěže s drátěnými ostny  

Tato speciální, do proudů používaná zátěž, je pro rybolov z pobřeží nedocenitelným pomocníkem, bez kterého by rybolov na mnoha kvalitních místech byl zcela nemožný. Aby však plnila svou funkci, tak ji také musíme umět správně nahodit a vzápětí také ukotvit. Tyto zátěže se vyrábějí v mnoha velikostech a s různě uspořádanými ostny, což určuje jejich stabilitu v proudu, kde je obvykle nejvíce využíváme. Samotný hod musí být proveden přímo před lovce a pokud možno tak, aby nához směřoval více do výšky než obvykle. Po dopadu, kdy olovo musí padat volně ke dnu, jděte po směru proudu přílivu a nechte spadávat z navijáku během chůze dostatečné množství vlasce. Po dopadu zátěže na dno, nechte vlascem utvořit nepatrný oblouk, na který bude působit proud a tím se ostny zátěže pevně zapíchnou do písku. Prut pak již zbývá umístit do vztyčené polohy a vytvořený oblouk zminimalizovat. Brzdu navijáku zde povolte tak ,aby vlny neodvíjeli zbytečné metry vlasce. Brzda však nesmí být utažena na krev.

Oblázkové pláže

V Austrálii jsou mnohem častější pláže písčité a čistě oblázková pláž se zde cíleně hledá velmi špatně. Ač se tyto pláže zde málo vyskytují, tak o to výhodnější je rybolov na nich. Mnohdy by se vám mohlo zdát, že takovéto úseky moře jsou bez života a že ryby se raději budou držet na písčitém dně, kde je pro ně mnohem dostupnější potrava. Avšak právě oblázky a drobné štěrky zadržují mnohé organické zbytky a z nich se pak tvoří humus, který posléze láká mnoho druhů menších živočichů. Ti pak slouží rybám za potravu. Chytání v takovémto místě pak může být i produktivnější než lov na pláži písčité. Pokud se v dané lokalitě mezi oblázky vyskytují u větší úlomky skal či nějaké potopené předměty, tak je pak toto místo naprosto ideální i k lovu velkých rejnoků a mořských úhořů. Háčkové sestavy zde můžete používat stejné jako při lovu z pláže písčité a olova s drátěnými ostny používejte pouze za nepříznivého počasí, protože těžší váhové kategorie kapkových či ciferníkových zátěží jsou zde dostačující. Právě druhá zmíněná zátěž ve tvaru hodinového číselníku, je díky svým hřebům na obou plochých stranách, druhou, pro plážové rybaření nejvhodnější zátěží. 

Vybavení

Pro plážový rybolov, ať již z písčité nebo oblázkové pláže, volte pruty v délkových kategoriích od 4 do 6 metrů, které musí být schopny dopravit i těžší zátěže na delší vzdálenost. Gramážně by měly odpovídat 150-250 gramům a velmi důležitým parametrem je i váha takto dlouhých prutů. Délku i váhu svých udic je vždy vhodné přizpůsobit vaší fyzické kondici, která bude touto metodou rybolovu dokonale prověřena. Naviják používejte velkokapacitní s minimální zásobou 250 metrů vámi zvoleného vlasce či šňůry. Kromě velkých stacionárních navijáků můžete zvolit samozřejmě i multiplikátor,ale jeho volbu doporučuji pouze těm rybářům, kterým jeho používání nedělá žádné potíže a umějí s ním nahazovat i na delší vzdálenosti.
Pro písčitý povrch používejte průměrově slabší vlasce ve světlých odstínech a pro pláž s výskytem ostřejších předmětů doporučuji používat zásadně šňůry. Pokud budete používat vlasec, tak volte jen kvalitní s oděruvzdornou vrstvou a pravidelně své vlasce kontrolujte. Vždy se však řiďte tím, že by vaše koncová udice měla být sestavena alespoň z pěti metrů vysoce oděruvzdorného materiálu a nikdy by neměla být zbytečně komplikovaná.

Nástrahy

Při této rybařině je nejpodstatnější to, aby vám vaše zvolená nástraha  vydržela nastražena co nejdéle, protože jak již jsem dřív zmínil, tak nahazování do příboje je velmi namáhavá záležitost. Proto je dobré volit takové nástrahy, u kterých máme jistotu, že vydrží jak samotný nához, tak i po té alespoň hodinový pobyt u dna. Použití různých druhů krevet a jiných měkčích nástrah je nevhodné, protože menší dravé ryby vám po několika málo minutách nechají na dně jen prázdný háček. Nejvhodnější jsou nakrájené plátky sépií, kusy chobotnic či ryb. Pro větší dravce můžete tyto nástrahy stražit i v celku a to jak živé, tak i mrtvé. V takovém případě je již však vhodné použít koncový ocelový návazec, který by měl být testován alespoň na 15 kilogramů. Živou či mrtvou rybu nastražujeme na montáž dvou jednoháčků, kdy jeden umisťujeme do tlamky a druhý do hřbetu. Pro lov mořských úhořů a menších druhů žraloků používejte rozpůlené makrely, které nastražujte na háčky 4/0-8/0 s obratlíkovým očkem a drátěným nástavcem o minimální nosnosti dvaceti kilogramů. Ten je vhodné volit v delším provedení, které však musí být přímo úměrné délce vašeho prutu.

Útesové rybaření

Dalo by se říci, že útesový rybolov je za ideálních podmínek a dostatku znalostí, nejvhodnější způsob lovu. Kdy není zapotřebí lodě. Je to dáno tím, že skaliska rybám nabízí vše potřebné. Ryby zde nacházejí potravu, ideální úkryty a na rozdíl od mol, také maximálně prokysličené vody bez velkého rybářského tlaku.
Australští rybáři si jsou možnostmi tohoto rybolovu vědomi a neodradí je ani každoroční několikadesítkový seznam utopených rybářů. Ti jsou při tomto úžasném, ale velmi nebezpečném sportu strženi do moře vlnami Pokud budete tento velmi zajímavý, ale bez potřebných vědomostí nebezpečný rybolov chtít vyzkoušet, tak vždy dodržujte tyto zásady:

1/ Nikdy nechoďte na útesy sami.
2/ Vždy řekněte dalším osobám kam a do kdy jdete lovit.
3/ Mějte obuté boty s kvalitní antiskluzovou podrážkou.
4/ Používejte minimum vaší rybářské výstroje.
5/ Volbu místa lovu volte nejdříve po 20 minutách soustavného pozorování úseku, kde byste chtěli lovit. Pokud takovéto místo zůstane i po této době suché, tak budete v bezpečí a ještě si dobře zarybaříte.
6/ Počítejte s přílivem a odlivem.
7/ Nikdy nepodceňujte tyto rady.

Způsoby lovu

Při útesovém rybolovu můžete používat všechny doposavad zmiňované metody lovu, které zde budou stejně funkční jako při lovu z mola nebo z pláže. Já jsem používal jak plavanou, tak i lov u dna a výsledky byly shodné. Metoda lovu, která v těchto místech naprosto dominovala však byla přívlač. Ta zde byla na rozdíl od ostatních mnou navštěvovaných míst nadstandardně účinná.

Lov na plavanou

To, že zde můžete použít vaše domácí vybavení, je vám již asi docela jasné, ale musíte počítat s tím, že zaseknutí velké ryby je tu ze všech předešlých míst nejpravděpodobnější. Kompletní zesílení vaší výzbroje tedy nebude na škodu.

Technika lovu

Plavaná při útesovém rybaření je absolutně technicky nejnáročnější metodou, kterou zde můžete lovit. I velmi zkušení plavačkáři si zde budou připadat jako naprostí začátečníci a nejspíše pro ně bude prvních pár hodin útesového lovu těžkým očistcem.
Mnoho utrhaných drahých splávků, rozbitá kolena o skály i neustále riziko sklouznutí do vody, může mnoho rybářů odradit od dalších lovů. Při troše trpělivosti, odvahy, ale především všímavosti vám však mohu zaručit nezapomenutelné lovy. Ze začátku nevolte moc složité montáže, spíše se snažte  naučit pozorovat splávek ve vysokých vlnách a rozpoznat záběr za všech podmínek. Mnohdy totiž splávek potápí samotné vlny a rozpoznání záběru tak závisí pouze na vaší praxi. Nejdůležitější je vědět, jak váš splávek pracuje ve vodě klidné a jak reaguje na malé vlny. Po tomto se pak můžete vydat i na lov z útesů.
Při klidné nebo mírně zvlněné mořské hladině doporučuji použít splávky typu Loafer, které jsou většinou vyrobeny z dutého plastu nebo z Balsy a pozorování záběrů je u nich poměrně jednoduché. Za velmi rozbouřeného moře nebo při házení na delší vzdálenosti jsou pak nejvhodnější splávky typu Driftbeater, které lze pozorovat i při tomto počasí na větší vzdálenosti. Velmi důležitá, leč často opomíjená je barva splávku. U splávků určených pro mořský rybolov volte barvu podle odstínu vodu a podle vašich zrakových možností. Velmi vhodné je použití splávků s prodlouženými anténkami zakončenými signálně červenou nebo žlutou barvou. Při světlé až lesklé hladině je naopak lépe volit barvy tmavé. Při samotném lovu se nejdříve snažte důkladně prolovit příbřežní partie a až po tomto se snažte své hody umisťovat na delší vzdálenosti. Ten samý princip používejte i při volbě lovné hloubky. Začínejte tedy těsně pod hladinou a podle úspěchu se pak snažte vaši nástrahu dostat do různých vrstev vodního sloupce. Neocenitelní jsou v tomto směru mořští ptáci, dle kterých lze při troše praxe zcela bezpečně rozpoznat jak dobré loviště, tak i hloubku ve které se ryby vyskytují. Například skupina racků chaoticky poletujících nad jedním místem, je úkazem vytlačování drobných rybek dravci k hladině. Již jen tato podívaná je nezapomenutelným zážitkem, ale pokud máte v ruce prut a jste schopni dostat svou nástrahu k takovémuto místu, tak neváhejte a nahazujte jak nejrychleji umíte. Pokud jste ve správný čas na správném místě, tak bude každý váš hod proměněn v krásný úlovek. Jak však jistě každý z vás ví, tak doba hojnosti většinou trvá jen pár minut a pak zase až někdy příště.
Poznávání hloubky, ve které se ryby vyskytují, je již mnohem těžší a  k bezchybnému určování potřebujete dlouhou dobu praxe. Jediné čeho si zde všímejte je to, jak dlouho ptačí ponor trvá a kde se vzápětí vynoří. Podle úsudku pak můžete odhadnout, kde a v jaké hloubce se ryby nacházejí.

Vybavení

Pruty zde používejte se středně tvrdou až tvrdou akcí, u kterých je použití SIC oček při používání pletených šňůr nevyhnutelné. Nekvalitní očka jsou zde po zaseknutí několika větších ryb velmi rychle poškozena. Pro větších ryb volte zásadně šňůry a u druhů menších to záleží pouze na vašem uvážení.
Navijáky volte v celokovových variantách, které musí odpovídat velikosti lovených ryb a vašim maximálním odhozovým vzdálenostem. Dle mých zkušeností je však kapacita 200 metrů dostačující minimum a kapacita 300 metrů nedostačující maximum. Pokud ale vámi zaseknutou rybu neobrátíte ani s 300m šňůry, tak vám to nemusí být ani líto, protože mnou pár takovýchto zaseknutých ryb jsem při útesovém rybaření neotočil ani se sumcovým vybavením, které obsahovalo šňůru testovanou na 60 kg. Takovéto ryby, těch 300 metrů doslova ulétly za pár vteřin a na konci tohoto rybího tažení jsem viděl vždy jen trhající se koncovou smičku na cívce. Nebuďte tedy překvapeni, když uvidíte ze skalisek místními rybáři lovit mečouny či velké exempláře žraloků.

Lov u dna

U tohoto lovného způsobu bych vás chtěl hned na začátku upozornit, aby jste používali v zájmu vaší bezpečnosti, naprosté minimum vaší výzbroje a takový počet prutů, aby jste se k nim v případě záběru mohli rychle a bezpečně dostat. Já jsem při útesovém rybolovu používal vždy jen dva pruty a když byly ryby při chuti, tak ani jej jsem nestačil obsluhovat.

Technika lovu

Na rozdíl od lovu z molu, zde většinou nemůžeme uplatňovat lov pilkrováním, protože k tomuto chytání potřebujeme dostatečnou hloubku ihned pod špičkou prutu. To však ale neznamená, že je zde tento druh rybolovu úplně vyloučen. Můžete jej totiž používat na strmých útesech, kde se díky větší hloubce drží i velké ryby v blízkosti břehu. Pro útesové pilkrování pak platí stejná pravidla jako při lovu z mola.
Nejčastěji používaný způsob lovu u dna je v Austrálii tzv. lov s nadnášeným vlascem, kdy je kmenový vlasec provlečen klouzavým splávkem či balónkem a tím nadnesen nad případné vázky. Díky takto sestavené udici můžete bez častých ztrát vašich montáží prolovit i jinak nedostupná loviště. Váš klouzavý splávek by měl být alespoň dvouset gramový a použití stejně těžké zátěže je zde nutností. Olova používejte obyčejná a nejlépe je volit v plochých tvarech. Samotnou nástrahu pak můžete nechat na dně, nebo ji pomocí malé polystyrénové kuličky umístit i do různých vrstev vodního sloupce. Při použití mrtvé rybky můžete polystyren umístit i do útrob rybky, stejně jako při lovu candátů. Na všechny druhy nástrah se snažte volit maximálně dvouháčkové systémy a řiďte se pravidlem, že čím větší ryby chytáte, tím jednodušší by měla být vaše udice.
Další způsob, jak efektně předložit nástrahu u dna, je použití podvodního splávku. Tento způsob lovu se používá převážně pro říční lov sumců a umožňuje vaši nástrahu přesně umístit do požadované hloubky. Tu pak nastavujeme na kmenové šňůře pomocí zarážkového uzlíku, který si podle potřeby můžete libovolně posunovat. Tuto sestavu lze i při použití živé rybky a obzvláště účinná je při nastražení kraba loupáčka, který je před svou výměnou krunýře pro mořské ryby lahůdkou.
Poslední, ale o to důležitější věcí, jak správné nastražení vašich prutů. Použití vidliček a různých typů tripodů je na útesech vyloučené a tak je mnohdy velký problém své pruty vhodně a bezpečně umístit. Jediný efektivní a často i možný způsob, je umístění prutů do štěrbin ve skalách. Aby jste v takovémto případě zabránili poškození rukojetí vašich prutů, tak je nejlépe konce těchto rukojetí omotat silnou vrstvou izolepy, kterou na rozdíl od škrábanců po lovu lehce odstraníte. Při štěstí můžete natrefit i na útes, kam chodí „domorodí“ rybáři a kde jsou zabetonované lešenářské trubky sloužící jako držáky prutů. V každém případě však své pruty bezpečně upevněte, protože občas jsou záběry tak razantní, že i brzdy jinak spolehlivých navijáků, reagují opožděně.

Vybavení

Pruty používejte od 3 do 6 metrů, podle vašich lovných vzdáleností a také podle obtížnosti vylovování samotného úlovku. V případě špatného přístupu k vodě volte raději pruty kratší, které vám zaručí lepší manipulaci s rybou u břehu a tudíž i lepší vylovení. Gramážně volte pruty v těžších kategoriích. Optimální je volba prutu od 100 gramů víše , u kterého máte záruku, že můžete zvládnout i větší rybu. Navijáky volte samozřejmě nekorodující, nejlépe celokovové s velkokapacitními cívkami. Větší velikosti navijáků volte i při krátkých odhozech, protože i poměrně malé ryby zde využívají sílu proudu a ujíždějí při záběru až nečekaně razantně i několik desítek metrů. Při používání vlasců volte jen kvalitní a odzkoušené typy, váhově testované minimálně na 15 kilogramů. Použití šňůry je však mnohem vhodnější, protože neprůtažné šňůry vám zde poskytnou lepší kontakt s nástrahou a i zásek „sedí“ při použití šňůry mnohem lépe. Ostatní rybářské klenotnictví se snažte umístit do vaší vesty, protože například v mém případě, by bylo nošené dvacetikilové bedny po kluzkých kamenech dosti nepohodlné.
Jako vylovovací pomůcku zde používejte GAF, ale vždy dbejte na to, aby byla jeho špice chráněna ochranným krytem.

Nástrahy

Pro menší druhy chytaných ryb používejte nástrahy jako jsou kreveta, plátky olihní, písečné červy nebo i různé druhy mořských škeblí, které jsou obzvláště vhodné při lovu na plavanou. Pro ryby větší pak používejte nařezané nebo i celé rybky, větší exempláře garnátů a samozřejmě již výše zmiňovaného kraba loupáčka, který je pro mořské ryby naprosto neodolatelný.
Při lovu větších ryb používejte dostatečně dlouhé ocelové lanko, které volte od 10 kilogramů výše a při používání šňůr nezapomeňte pevnost lanka sladit s pevností vámi vybrané šňůry.

Vláčení

Již při první vycházce k australské vodě jsem tušil, že vláčení by zde mohlo být tou pravou metodou, jak přelstít zdejší velikány. To jsem však ještě netušil, že se v této domněnce utvrdím až po celotýdenním vláčecím výbuchu, kdy až na pár zaseknutých kamenných „velikánů“, mé nástrahy neškrtly ani o jedinou šupinu. Takovýto podobný výbuch jsem snad zažil pouze ve Švédsku, kde mi po dvoudenním trápení s vláčecím prutem v ruce, výstražná, mechem zarostlá cedule upozornila, že je zdejší jezero vytrávené. Na rozdíl od tohoto případu jsem však o zdejších rybách věděl, a byl skoro zázrak, že jsem svou nástrahu nehodil přímo do otevřené tlamy jedné z nich.
Po naprostém vyhoření při přívlači z mola a z pláže, mne jednoho odpoledne zaujalo obrovské množství racků nalétajících na mořskou hladinu poblíže skalisek. Následující den jsem šel v ten samý čas na místo, které jsem předešlý den pozoroval a doufal jsem, že se tato podívaná bude opakovat. Po první hodině přívlače, kdy jsem již chtěl pro změnu poražen odejít domů, doslova explodovala hladina a voda se dostala do bodu varu. Byl jsem tak zaskočen, že jsem zapomněl i nahazovat.Během dalších dvou minut zde byla plná obloha racků, kteří snad museli být schováni pod vodou, protože si dodnes nedokáži vysvětlit, jak se takové množství těchto ptáků mohlo seskupit tak rychle. Celé toto představení trvalo asi dvacet minut a pak přišel stejně rychlý konec jako byl začátek. Až po této neuvěřitelné podívané jsem si dal všech pět dohromady a hluboká, okysličená, rychleji proudící voda s hustě koncentrovaným planktonem mě byla dostačujícím důvodem na více než častou povinnou docházku za útesovou přívlačí.

Technika lovu

Pro efektivní útesové rybaření musíte mít ve všech rybolovných způsobech naprostou důvěru ve své vybavení naddimenzované, protože při tomto lovu nemůžete nikdy přesně určit, jakou rybu zaseknete.
Technika lovu přívlačí, jak jistě víte, není jen slepé nahazování a přitahování nástrahy. Každá nástraha má své specifické  vlastnosti, které ji určují vhodnou pro jisté podmínky a pro různé typy vod. O samotné přívlači bych mohl napsat celou knihu, ale na to zde prostor nemám.
Před použitím jednotlivých vláčecích nástrah si pořádně přečtěte návod na její správné použití a před začátkem samotného lovu si ji párkrát povoďte těsně pod hladinou. Na tomto případě zřetelně uvidíte jak nástraha pracuje a jaká rychlost jejího vodění bude nejoptimálnější. Pak již zbývá jen nahodit a vodit nástrahu tak, jak jí to bylo předurčeno výrobci.
Samotné hody se snažte umisťovat podle dění na hladině a při žádných pozorovatelných vnějších znacích na hladině, se snažte vějířovitě prochytat všechny strany a lovit v různých patrech vodního sloupce.

Vybavení

Mnou používané a velmi osvědčené vláčecí pruty byly udice určené pro štikovou a sumcovou přívlač. Rozhodně zde nepoužívejte lehčí kategorie prutů (ani pro twistrování) , protože takovéto dva pruty jsem já, nebo lépe řečeno ryby, doslova rozštípali. Mnohý z vás by jistě namítli, že i na twistrový proutek lze uvodit velkou rybu. Jistě máte pravdu a i tyto mořské ryby by jste s větší dávkou štěstí zdolali, ale pouze v tom případě, kdyby tyto pruty vydržely nápor při záběru. Ryby, které se zde přívlačí loví, jako jsou například mnohé druhy makrelovitých, mezi které patří i velké druhy tuňáků, vaši nástrahu uchvacují v plné rychlosti, která se nezřídka blíží až ke 100 kilometrům za hodinu. Několika kilogramový tuňáček vyvine v prvních okamžicích souboje stejný tah jako 50 kilogramový sumec.
  Navijáky volte kvalitně srovnatelné s pruty a pokud možno s předním brzdovým systémem a s bojovou brzdou. Ta je při útesovém rybolovu a při lovu extrémně rychlých ryb nedocenitelným pomocníkem. Volba vlasce či šňůry záleží pouze na vás, protože já zatím nevím o ničem, co by bylo pro toto vláčení při optimální tloušťce dostatečně pevné. Jediné co vám zde mohu doporučit, je použití šňůry Fireline, která mi jako jediná vydržela bez prasknutí déle, než po dobu tří záběrů. Pro vylovování ryb používejte dlouhý, pevný podběrák, v případě konzumace ryby případně gaff. K němu je však vhodné opatřit ochranný obal, který vás v lepším případě může ušetřit pobytu v nemocnici. Je-li to v daném terénu možné, vylovit můžete rybu i ručně. U většiny mořských ryb se používá stejný hmat jako kupříkladu u lososů, tedy uchopení za kořen ocasu.

Nástrahy

Při mořské přívlači můžete za nástrahy používat jak nástrahy přirozené, tak i nástrahy umělé. Dalo by se říci, obě tyto varianty jsou shodně účinné, ale velkou úlohu zde při výběru nástrahy hraje počasí a hloubka ve které lovíte. Samozřejmě také různé druhy ryb preferují různé druhy nástrah a tak před začátkem lovu musíte mít alespoň částečnou představu co, jak a v jakých hloubkách chcete lovit. Obecně se dá říci, že při špatném počasí, kdy je nebe zatažené a tím pádem i moře tmavší, je lépe použít nástrahy ve světlých kombinacích a při jasné obloze naopak kombinace tmavé. Toto tvrzení však neplatí vždy a mnohdy se vyplatí experimentovat. Z mých zkušeností mohu říci, že při mořské přívlači je v 90% případů důležitější než barva samotný chod nástrahy.
Z nástrah přirozených patří mezi mé osvědčené sardinka či sleď nastražený na systémku dvou háčků. Tato nástraha za sebou zanechává silnou pachovou stopu, která je schopna mnohé dravce /kupříkladu tuňáky Bonito/ přilákat i z větší vzdálenosti. Při tomto lovu je velice účinné i přikrmování těmito rybami či naplnění cibulového pytle, který spustíte s útesu do vody. Pokud máte tu možnost, nejlépe je takto naplněný pytel umístit pod bójku kterou ukotvíte o dno a pravidelně ho každý den doplňovat. Mohu vám garantovat, že již následující den bude výsledek více než patrný.
Z umělých nástrah se mě nejvíce osvědčily rychle vedené plandavky, velké peříčka, jerkové nástrahy a dvacetigramové pilkry se signálními třásněmi. Jinak zde ale můžete vyzkoušet veškeré vláčecí nástrahy ve všech možných i nemožných barvách a velikostech, ale vždy se snažte co nejpřesněji přiblížit ke zvykům lovených ryb, protože jen tak budete odměněni krásnými sportovními zážitky a úlovky.